NAŠE DĚTI JSOU ZDRAVÉ I BEZ MASA!

(Celé nezkrácené znění odpovědi na článek v Lidových novinách).

Se vzrůstající informovaností o České společnosti pro výživu a vegetariánství a zájmem o námi propagovanou změnu životního stylu (nejen jídelníčku!) a s počtem lidí žijících podle těchto zásad (u nás cca 3 - 4 % vegetariánů, ve Velké Británii 11 - 12 %) přibývá i kritických hlasů. Skutečně jim jde o zdraví národa (námi snad ohrožované?), nebo jde také (či jenom?) o ekonomické zájmy producentů masných potravin, jejichž nemalé (subvenované) zisky a neochota změnit své jednání jsou ohroženy propagací jiného způsobu života?

Vedle kritiky na vysoké odborné úrovni je však i hodně hlasatelů názorů protichůdných a polopravd, kteří mají všechno jaksi popletené, a mýlí si pojmy s dojmy. Typickým příkladem je článek "Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace" (tj. dítěti stravovanému lakto-ovo-vege-tariánsky!) ve "Zdraví" (Lidové noviny, 29. 2. 2000). Zvláště mezi zodpovědnými matkami způsobil článek svým nevhodným titulem ve-liké obavy

Nesprávnost nadpisu dokazuje sám autor tabulkou "Bezpečná dětská vegetariánská strava", v níž není po mase ani památky. Zmýlená je jasná autor zaměňuje "maso" a "zvířecí bílkoviny" (mléko, mléčné produkty a vejce!). Chybná je již první věta, která by měla mluvit o "Veganství", nikoli o "Vegetariánství". A ani to by nebyla pravda, neboť je dokázáno, že správně složená veganská strava je zdravá a plnohotná pro dospělé i pro děti.

Tvrzení "Není totiž možné získat všechny potřebné živiny pouze z rostlin a i když se to nemusí projevit hned, organismus vegetariánů strádá" je nesprávné. Opět by se mělo mluvit o veganech, aby to bylo aspoň trošku pravda; vegani a vegetariáni se ovšem směšují v celém článku, někdy v jedné větě, někdy v jednom odstavci, takže často není jasné, co má autor vlastně na mysli. Pod slovem "rostlina" zřejmě vidí pouze zelené, vegetativní části rostlin, protože z částí generativních (plodů) a zásobních je skutečně možno získat veškeré nutné živiny, včetně nenahraditelných aminokyselin, makro i mikroprvků (často nesprávně zvaných "minerály") i všech vitaminů s otazníkem u jediného z nich, tj. vitaminu B 12. Vegetariánovi k jeho úhradě stačí hrneček mléka, či kousek kvasnic, nebo trocha mořských řas, či dokonce neoloupaná, neostrouhaná a špatně umytá biomrkvička nebo jiná špatně očištěná biozelenina. Dieta je to složitější a je náročná na správné informace. Je však zdravější a s hlediska filosofie dítěte za ní nestojí zavražděné zvířátko a dítě má čisté svědomí a lepší spánek bez nočních můr!

V článku jsou i definice různých typů vegetariánství. Leč opatrně - mnohdy se běžně používají různé pojmy pro stejné věci a naopak, nebo jde o názory založené na osobní filosofii, či na náboženském přesvědčení, nebo na osobním sklonu k egoismu, altruismu či askesi. Semivegetariánství je americká výmluva pro nedůslednost vegetarián se zásadně odmítá zúčasťňovat vraždění a semivegetariánova ryba či kuře zavražděny byly. Jde o formu racionální stravy, či křesťanského půstu; s vegetariánstvím však nic společného. Člověk buď z jídelníčku vyloučil maso a pak je vegetariánem, nebo maso konzumuje a pak vegetariánem není!

Diskuse o vhodnosti vegetariánské stravy pro malé děti je zcela na místě. Ve státech západní kultury byla již opakována a nyní začíná u nás. Výsledky rozsáhlých studií, které sledovaly zdravotní stav vegetariánů, dospělých i dětí, jsou shrnuty ve "Stanovisku Americké dietetické organizace k vegetariánsví". Z něho citujeme: "Dobře rozvržená veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období včetně těhotenství a laktace. Zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu růstu." Mnoho názorů z diskutovaného článku je v rozporu se Stanoviskem Americké dietetické organizace.

Vegetariánský způsob života přináší i mnoho nových pohledů na humanitu, výživu, zdraví, životní prostředí, ekologii a ekonomiku. Je snadné dovézt nové spotřební zboží, ale je obtížné přijmout nové myšlenky. Proto stále přežívají staré názory na vegetariánskou stravu, která je prý nedostatečná, nemůže zajistit dostatek bílkovin, esenciálních aminokyselin, železa, vápníku, vitamínu B 12 atd., atd. To vše je dávno překonáno a vyvráceno teorií i praxí. Vegetariánská strava má sice malá rizika, ta však lze snadno vyloučit vhodným výběrem potravin. Konvenční masitá strava je na tom hůře. Např. člověk, který jí pravidelně maso, má o 40 % vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než vegetarián.To je závěr studie z Velké Británie provedené na dvanáct let sledovaném souboru šesti tisíc vegetariánů a publikované v časopise British Medical Journal.

K vegetariánství se vyjadřují lidé, kteří nemají žádné vlastní zkušenosti, a často ani žádné vegetariány neznají. V naší republice nebyly ani provedeny žádné větší výzkumy zdravotního stavu vegetariánů.

Diskutovaný článek vítáme jako příspěvek k diskusi o vhodnosti vegetariánské stravy, ale odmítáme nepravdivá, mylná a nepodložená tvrzení, která jsou v něm uvedena vedle názorů správných.

Odstavec "Klady vegetariánství" opomíná další velmi důležitý efekt kladný vliv na životní prostředí, neboť jak konvenční pěstování krmiv pro zvířata (na 65 % celkové výměry zemědělské půdy!), tak i obrovský objem kejdy ze zvířecích velkochovů resultují ve veliké znečištění prostředí, hlavně hydrosféry. Neopomenutelné jsou i další kladné vlivy energetické a ekonomické, jakož i rozvoj etických hodnot, především úcty k životu vyloučením mučení a vraždění bezbranných tvorů.

S posledním odstavcem článku je možno souhlasit až na argumentaci větší spotřebou času, volného času máme nadbytek, proč se tedy nepoučit jak žít lépě a zdravěji? I kdyby příprava některého vegetariánského jídla byla časově náročnější proč ne? Ale ani tato námitka už neplatí na trhu je tolik polotovarů a hotových jídel zaručeně vegetariánských, že s tím časem je to zase jenom strašák na neinformované.

Ing. Richard Barták, CSc.,

mluvčí České společnosti pro výživu a vegetariánství

MUDr. Zbyněk Luňáček,

vedoucí odborné skupiny pro nutrici České společnosti pro výživu a vegetariánství