Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

Milá Gito,

alespoň dodatečně pár řádek pro Tebe. Nevím, co jsi vlastně do té diskuze napsala, ale to hlavní je, že jsi se zúčastnila. Docela určitě jsi se začala zajímat o utrpení zvířat a taky o to, co to vlastně znamená zdravý životní styl nebo prostě zdraví - a to je jedině dobře. Myslím si, že na všechno existuje tolik pohledů, kolik je na světě lidí, a že každý má na ten svůj vlastní kukuč docela právo. Důležitější než samotný názor na věc je vždycky tolerance k názoru jinému, k pohledu a životu toho druhého. Války mezi lidmi nevznikají ze samotných odlišných způsobů života (to bychom všichni byli stejní), ale z netolerance k jiným způsobům - tj. z jejich neunesení.

Kdo v sobě probouzí nelaskavost a odsuzování k lidem, kteří v něčem možná dělají něco horšího, než on sám, může mu to přesto v celkovém součtu vyjít tak, že na tom sám není lépe, ale hůř. Morální skóre neposoudí nikdo z nás, protože v tomto světě je všechno relativní, to znamená poměrné - nemá to absolutní platnost. Každý z nás se musí poctivě probrat vším, co dělá, čím ubližuje, a tím se teprve začít "probírat", tj. probouzet.

My vegetariáni máme někdy sklon považovat se za ty, kteří neubližují, jenomže to je veliký omyl. Být vegetariánem ještě neznamená neubližovat, být na spolehlivé cestě k tomu, čemu se říká lidství, humanita. Říká se Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem - a to je výzva k toleranci. O utrpení drůbeže nebo ryb nemusí být pochyb, stejně jako o ubližování nelaskavým slovem - my to na váhu nedokážeme dát. Proto je lépe druhé nesoudit a vždy se věnovat vlastní zdrcující upřímnosti, zda my sami jsme na tom už dost dobře.

Ale připrav se do života na to, že když začneš o věcech přemýšlet, vždycky tě bude spousta lidí napadat - ani ty je prosím tě za to neodsuzuj: svým způsobem za to nemohou. Je důležité umět se podívat na věci neutrálně, z neemočního nadhledu - co vlastně znamenají? Pro každého vývoj. Každý "jedeme" svůj vlastní vývoj, neseme svou vlastní odpovědnost - a když děláme jakékoliv chyby, je to proto, aby nás trklo, že máme i jinou možnost. To hlavní je vždycky "Nezabiješ" v tom nejširším smyslu slova - ani tělo bližního, ani jeho psychiku. Budeš ohleduplný ke všem bytostem a budeš je mít v bezpodmínečné úctě - nejenom zvířata, ale dokonce i lidi - tedy ty, kteří tolik řádí. Protože pro každého je právě tato jeho fáze vývoje ta potřebná, ta správná.

A tak "Nezabiješ" znamená: Bezpodmínečně neublížíš - tak, jak nejlépe dokážeš v daném okamžiku, podle svého svědomí, a to znamená: NEZABIJEŠ POD VÝMLUVOU. Výmluva je, že ten druhý dělá něco špatného, tak ho sejmu, urazím, zabiju jeho psychiku, jeho cítění. A výmluva je taky, když mám naučené chutě na maso a proto rád věřím, že je zdravé, zatímco je "nemocné". Ale je to každého věc a napadáním se zabíjí v lidech jejich hlavní přirozenost, jíž je láska, a množí se zlo. Napadání druhých kvůli "zlu" je princip řetězení zla, je to jeho život. Stejná věc je z jednoho pohledu zlo, z druhého dobro, všechno je to jen proměnlivé komíhání dobrozla.

Když tomuto "zlu" skočíme na lep, svážeme se s ním a množíme ho dál a dál. Proto je dobré druhé nekritizovat, ale inspirovat k něčemu lepšímu. Když jsi právě v bodě, že vidíš jinak snězení ryby než snězení krávy - jsi prostě v tomto bodě a je to tak velice dobře - někdo jiný si nevšimne ničeho po celý život. Určitě tě to k něčemu dobrému přivede, nikdo nestagnuje, člověk je pohyb, vývoj. To nejdůležitější je v každé situaci být tím elementem, který ji dokáže uvolnit, nevnáší napětí. Jatka ani rybolov nejsou pro hlavní zúčastněné relaxací (= uvolněním), ale znamenají napětí hrůzy ze smrti - proto "humánní usmrcení" neexistuje ani jako "čistá" technologie. A to také skrytě, nejenom zevně, protože každému se vrací, co způsobí, a tak se řetězí rozbroje, násilí, odvety, zlo. Zabíjení vnáší napětí jako takové, je jedno, co je zabíjeno. A laskavé jednání, péče, pomáhání, vnášejí lásku, uvolnění. Napětí vnáší také nelaskavá výčitka, zatímco odpuštění a porozumění s sebou nese odpuštění. Výčitky člověka zablokují, není v nich inspirace.

Inspirace k lepšímu je účinek laskavosti, zamezení lepšímu je útok, kritika. Takže - jsme lidé a měli bychom to mít stále na zřeteli, to bych viděla jako nejdůležitější. Proto bych řekla - přemýšlet o věcech odpovědně, a odpovědnost je pocit štěstí všech, na prvním místě toho, kdo přemýšlí. Co blokuje uvolnění, pocit štěstí v člověku, co není schopen udělat s úsměvem, to by snad raději dělat neměl - protože jen šťastný člověk může rozdávat štěstí. Kdo se zakaboní, rozdává kvalitu zakabonění, a tu nechceme. My lidé, my zvířata. A tím pádem dodatek: nejezme ty, kdo se mohou usmívat ve svém srdci, nebo v něm mít bolest. Tj. ty, kterým přirozeně dáváme jméno. O nich mluvíme jako o zabitých, ne sklizených. Prostý lidský jazyk je nejlepší vodítko, složitosti zatemňují pravdu. Žádný lidský jazyk přirozeně nezná zabíjení ředkviček, stejně jako si nikdo přirozeně nedává na stůl do vázy krvácející tlapy.

Takže úplně vystačíme s prostou přirozeností. Měj se moc hezky!

Zuzana Bílková

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE