Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

Odpověď na reakce - Proč jsem se zatím ještě nestal vegetariánem

Milá Evo,

Tvoje reakce mě mimořádně zaujala tím, že jsi mě nasměrovala k některým novým informacím, které musím ještě zažít. . Ale když jsem přemýšlel nad odpovědí, zjistil jsem, že pokud bych nechtěl jen zdvořile přitakat, bylo by to na několik odpovědí. Zatím jen k tomu, čím jsi mi šáhla do svědomí.

Musel jsem se opravdu vážně zamyslet nad tím zda chci najít důvody „pro“, anebo se spíše snažím všechny ty potenciální důvody pro popřít, abych vegetariánem být nemusel. Nemám pocit že bych se snažil popírat jen důvody pro a důvody proti ne. Uvedu dva příklady, které jsou typické pro můj způsob uvažování, snad Ti bude zřejmé, že si to akorát nezjednodušuji(což je možná sporné, jestli je to dobře):

Můj otec trpěl od dětství vrozenou vadou srdce, a s tímto vědomím žil tak, aby zbytečným hazardem nebo povrchností či pohodlností nezpůsobil, že tři děti a žena by zůstaly předčasně bez živitele. To se projevovalo nejen důsledností, pořádkem jako základem pro předcházení úrazům, rovnoměrným a trvalým vytížením tak aby se předcházelo stresům, hledáním způsobů, jak si usnadnit práci, ale pochopitelně životosprávou, kdy kriticky měnil stravovací návyky převzaté od rodičů a okolí a při každé příležitosti získával nové informace a srovnával je. Nekouřil, alkohol sporadicky a spíše symbolicky. Takže poměr zeleniny a ovoce, mléka, kyšky, bílé kávy, černého chleba (tzv. domácí šrotová buchta) obyčejného chleba, másla a tvarohu měl převahu nad vším ostatním. Cukr a sůl velmi velmi uměřeně, Masa ovšem jedl poměrně hodně (těžce a soustavně pracoval) - zato až na velmi vzácné vyjímky pouze vařené či dušené.

Takže společný oběd často z našeho pohledu vypadal - my řízky a on bledé vyvařené maso. Dožil se navzdory své vadě značného věku a několikrát mě upozorňoval na to, že cukrovku v našem okolí nedostávají ani tak lidé s vysokou konzumací sladkostí, nýbrž spíše lidé s jednostrannou stravou zaměřenou na maso, zejména uzené (snídaně chleba se salámem, svačina salám odpolední svačina salám) při vyšším pracovním zatížení. A - náhodou právě teprve před několika dny jsem se dočetl, že při konzumaci masa je vyřazena funkce slinivky atd…(To on nemohl vědět!!)

Závěr je pro mne snad jasný, navíc podpořen tím, že dnes a denně mohu sledovat neblahé příklady toho že jak teorie, tak praxe, tak i subjektivní pocit jsou v souladu. (mimochodem, kdo má známé mezi doktory, mohl by informovat kolik z domácích řezníků nemá po 50 letech cukrovku - já sám vím ze svého okolí o dvou a z doslechu o jednom, kteří ji mají - a že jich dnes již tolik není!).

Co mi však ještě nehraje, je fakt že při jiných druzích výživy je naopak jistě vyřazeno z činnosti něco jiného a nikoho z toho nenapadne nic vyvozovat - doberem se vůbec logického konce?

Druhý příklad: Když jsem se poprvé setkal s faktem že fáze měsíce, ovlivňují růst rostlin(antropozofie), bral jsem to jako řada jiných lidí jako něco mezi neškodnou pověrou a černou magií. Teprve po řadě rozhovorů s lidmi, kteří byli zásadně proti, naivně nadšeně pro, nebo jen skeptici ke všemi, jsem se dobral k řadě informací (pokusy s rostlinami) a k názoru, který respektuje můj způsob myšlení a vypadá asi takto:

a)Víme, že příliv a odliv je spjat s pohybem měsíce, žeje to pozorovatelné, subjektivně doloženo a vědecky dokázáno - na tom se shodnou se všichni.

b)Jaký by tedy mohl být důvod toho že stejná síla - měsíc - ovlivní pohyb milionů tun mořské vody - a neovlivní vodu, mnohonásobně větší v rostlinách a živočiších ( obsahující 60-90% vody)? Logicky žádný!

c)Jak je tedy možné, že konvenční zemědělci, praktici i odborníci kladou důraz na vše jiné a tvrdí že, kdyby se tím řídili, dohospodařili by? Jednoduše proto, že vliv měsíce na vodní režim je vedle jiných uměle vyvolaných vlivů nepozorovatelný. Vždyť i při vyhodnocování výživářských pokusů za přesně definovaných podmínek se vliv průmyslových hnojiv vyznačuje rozptylem 5-30 % (Bez průmyslových hnojiv, a chemikálií by vliv přírodních vlivů jako pohyb měsíce a přirozené uvolňování živin přestaly tvořit 0,01-3 procenta, ale pohybovaly by se v desítkách procent - pak by to zajímalo každého jako samozřejmost).

Tolik jen pro dokreslení, jak uvažuji. Myslím si však že takový způsob uvažování pomůže v orientaci více lidem.

Bohužel asi píšu moc rozvláčně, musím to rozdělit, nicméně ještě alespoň k výrazu (cituji z Tvé reakce) „Že jakékoliv zabíjení nevyjadřuje naprostou neúctu k životu a že soucit je, cituji Tě, "primitivní"???“

Budu-li sekat trávu kosou a přes veškerou opatrnost poseču žábu - zabiju-li ji, ukončím její utrpení, nechám-li ji umírat, soucit není k ničemu. Takže soucit bez toho, že poskytnu přímou pomoc - je podle mě primitivní (nebo formální - což je horší). Tak jsem byl vychován, možná je rozdíl jen v pojmech, které jsem navyklý užívat já nebo Ty (přiznám se, že slovo soucit vyslovuji zřídka).

Opravdu je to dlouhé, k záplavě nových faktů snad příště, díky za motivaci

Láďa

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE