zpět na další příspěvky |
Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou) Nechci být pokrytec. Nechci se rozplývat nad krásou nějakýho zvířátka a nadruhou stranu do sebe rvát mrtvolky. Jenže mě občas přijde, že stejně pokrytec jsem. Že si o sobě myslím, kdoíjak jsem hodná, že nejím zvířátka a přitom do sebe cpu mrtvý rostliny. A ty přece taky trpí! Jenže se líp vcítím do bolesti zvířete, než do špenátu-protože jsem normální omezenej člověk, protože jsem taky živočich. Vim, že tahle civilizace je postavená na hromadě mrtvol a taky vim, že pokud chci jíst, musim zabíjet. Nedělá se mi tolik špatně ze samotnýho zabití toho zvířete, ale spíš z utrpení, který muselo celej život snášet. A´t mi nikdo netvrdí, že kuře z běžícího pásu je zdravý! Ach jo. Někdy mi přijde, když se třeba zakousnu do mrkve vytáhnutý ze země, že ji to přece musí bolet, ale nějak tak nijak, nějak tak jak to neumim vnímat. Nechci, aby ze mě byl fanatik, ale zároveň nechci bejt povrchní. Mám ráda stromy a přitom v mým pokoji všude kolem mě mám spoustu podřezanjech stromů. Ale tak je to se vším. Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE |