Dobrý den, Jmenuji se Petra Ondruchová a je mi 14 let.

Jsem vegetariánka, a proto vám chci sdělit můj názor.

Kolem mě je spousta lidí, kteří jedí maso. Nezbývá mi nic jiného než to tolerovat. Nepokouším se je změnit a ani nechci. Nejen , že je to bez efektu, ale potýkám se většinou s negativními reakcemi.

No, dobře. Ale má potom to všechno nějaký význam? Existuje vůbec nějaká jiná cesta sympatická všem lidem? Mají tedy vůbec ostatní živočichové na zemi ještě nějakou šanci? Jsem vegetariánka, ale nebylo to snadné. Přesvědčení totiž nestačí. Rozhodnout se je snadné, méně snadné je už odolat pokušení. A pro mě nejméně snadné je nepodlehnout tlakům z okolí. Dodržet to svoje mladé pravidlo s kterým vám všichni otřásají.

Pro mě jako nesvobodnou nezletilou osobu je to o to těžší, sice jsem měla velké štěstí, že rodiče mi to povolili (což se většinou nestává, to vím od přátel) , ale přesto se vám pořád zdá těžké jít za tou babičkou do kuchyně a vymýšlet si speciální bezmasá jídla, která bych chtěla na oběd, v horším případě odmítnout před vás předložené jídlo a tím vážně porušit všechna morální pravidla, která jen existují. Zvláštní ovšem je , že já žádný otevřený vztah ke zvířatům nemám, ani žádné doma nechovám, ale ti zvířatům oddaní třeba celým svým životem, ti, kterým doma pobíhá po bytě rozličná zvířata, jako členové rodiny, se masem ládují ve dne v noci. Tak v čem má tedy vegetariánství podstatu?

Nejím maso, ne proto, že mě o tom někdo přesvědčil, prostě jsem rostla a přirozeně zapomocí svých instinktů pochopila, že s tím, obědvat zavražděné bytosti, je něco v nepořádku. Přišlo mi to barbarské a nehodné naší společnosti, která už v mnoha ohledech postoupila dopředu.

Tak lidé , kteří nakupují v hypermarketech kila zabalíčkovaného masa s rozesmátým kuřátkem na obalu, jsou jako slepí. Připadá jim, že kdyby se nad tím zabývali, co dělají, už by to nebylo tak snadné jako předtím. Tak to prostě udusí a udupou pod návalem svých prakticky nepodstatných starostí.

A jsou to ti samí lidé, kteří svým dětem dávají na hraní dřevěné kuřátka a kravičky a ti samí lidé, kteří se rozplývají nad právě narozeným králíčkem, kterým jim záhy skončí zanedlouho na talíři.

Děkuji za přečtení mého dopisu

Ondruchová Petra

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem?" zasílejte ZDE