Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

I mé duši se dostalo jakési formy osvícení a mé srdce se otevřelo.

Tak bych asi charakterizovala den, kdy se mi v jedenácti letech změnil život. Na vše kolem jsem se začala dívat jinak, všechno živé mi připadalo krásné! Nedokázala jsem pochopit, jak můžou být ostatní tak zaslepení. Pomalu jsem se vzdalovala mým blízkým a uzavírala se do sebe. Připadala jsem si tak jiná a tak sama.

Postupem času jsem se naučila žít v nespravedlivém, ale přesto krásném světe. Dnes je mi devatenáct a mé přesvědčení je stálé silnější. Mockrát jsem si musela stát za svým a obhajovat se. Všichni okolo mi říkali, že je normální zabíjet a jíst zvířata, vždyť se to dělá od pravěku. Chtěla jsem, ale vedet proč jsou ty jejich city jiné než ty moje. Ptala jsem se na spoustu otázek, ale dostávalo se mi pořád stejné odpovědi.

Také mi nešlo do hlavy, proč jim tak vadilo, když jsem u jejich oblibeného masitého jídla, začala vykládat, jak se muselo to zvířátko před smrtí bát a jak muselo mít smutné oči. Za celých devět let jsem neslyšela ani jeden rozumný argument, který by mně přinutil přemýšlet o tom jestli mé rozhodnutí bylo správné. Dneska už vím, že jsou ostatní zaslepení vírou v to jak je vychovali jejich rodiče a v tradici, kterou předávají další generaci. Ale když už si tak tvrdě stojí za svým, proč si každý sám nevychová zvíře, které vlastníma rukama zabije a pak spokojeně neusedne k večeri?

Dokázali by to? Myslím, že by se tak polovina populace stala také vegetariány. A co jejich děti? Od útlého věku je berou do ZOO dívat se na krásná zvířatka, ale proč je také někdy nevezmou podívat se na porážku. Vždyť je to přece normální a patří to k životu!

Olšanka

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE