zpět na další příspěvky |
Diskuse: proč jsem se Stal - NEstal(a) vegetariánem(kou) Dobrý den, já jsem asi zvláštní případ vegetariánství, protože je mi 17 let a vegetariánkou jsem se stala přibližně před 12 lety - asi v 5 letech. A musím podotknout, že v rodině nikdo stejnou "úchyku" jako já nemá, díky tomu jsem vlastně "černá ovce" rodiny. Na druhou stranu ale můžu být mým rodičům jen vděčná, že můj názor respektovali už v tak strašně nízkém věku. Ani si popravdě nejsem jistá jak k tomu došlo, moc si to období nepamatuju, snad jen to že maso mi vlastně nikdy nechutnalo - o to to pro mě samozřejmě bylo jednodušší a tak nějak kolem těch 5 let mi někdo vysvětlil, co vlastně ta hnědá placka na talíři je a v tu chvíli jsem se definitivně zasekla. Faktem teda je že naši se mě snažili ještě chvíli do toho nutit, pak to vzdali a asi doufali že mě to časem přejde... nepřešlo. Dodnes je to častým předmětem našich hádek, ale nikdy mě do toho nenutili proti mé vůli. Když sem jsem se nedávno pídila po zrození mého vegetariánství, zajímalo mě, jak sem v tom předškolním věku obhajovala to, co dělám, prý jsem říkala že "mám ráda zvířátka a prostě je nebudu jíst"... je zajmavé že mě to došlo už v tomhle stáří a většině lidí to nespojí nikdy... A popravdě nebylo to uplně bez problémů - zažila jsem si kvůli svému přesvědčení svoje - už ve školní družině mi družinářky pořád nadávaly, jak můžu nechávat maso na talíři a že si ničeho nevážím, spolužáci se mi smáli ... a vlastně i teď na střední škole ze mě mají pořád srandu, naštěstí já už to umím brát s nadlehledem a už jsem taky stačila poznat, že se člověk málokdy setká s pochopením a aspoň malou dávkou snahy k vyslechnutí. No o tom, asi život je. Ale abych pravdu řekla, nesnažim se je nějak extra změnit, respektuju jejich rozhodnutí, asi je to každého věc, ovšem za těhlech předpokladů si myslim, že by se nemělo pořád navážet do nás "JINEJCH" jen proto že jsme si zvolili trochu jinou cestu. Ještě bych asi měla podotknout, že konzumuju mléčně výrobky a kdyby mi chutnala vejce , jedla bych i ty, s tim nemám problém - mám asi jen jedno hledisko - když ta slepice snáší vejce - nebolí ji to... je to zřejmě primitivní náhled, ale rozhodoval u mě už před 12 lety a převžuje stále - miluju zvířata, mám jich doma hodně a také miluju mou mamku, zato že mi tento "koníček" toleruje (což není vždy nejjednodušší - když například moje mamka nesnáší všechny hlodavce, o to víc ty s ocasem a já jen z hladavců chovám králíka, křečka, myš, pískomila a potkana... nutno podotknouti že v malém bytě 3+1 - každý to štěstí uričtě nemá:-). Jednou doufám se budu zvířatům naplno věnovat, když je jako veterinář, tak jinak. Koneckonců zvířata narozdíl od lidí sama od sebe od sebe neublíží, jsou zcela nevinná-chraňme je! Díky za přečení a Nashledanou. Markéta (George Bernard Show: Zvířata, jsou mí přátele, nejím své přátele :-) Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE
|