Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

Vegetariánkou jsem už mnoho let, ale nikdy jsem to nepovažovala za nějak důležité odlišovací znamení. Je to prostě věc mého osobního výběru. Samozřejmě jsou za tím jisté filozofické důvody, ale to jistě není nic, co by se dalo povídat lidem na potkání. Myslela jsem, že to vždy zůstane mou ryze soukromou záležitostí, ale v poslední době mě okolnosti donutily uvažovat jinak.

Můj osmiměsíční syn se totiž dostal do stádia, kdy už nepije jen mateřské mléko a začíná přecházet ¨na pevnou stravu, což je v tomhle případě kamenem úrazu. Naše paní doktorka totiž trvá na tom, aby měl denně masové polívčičky. Chlapec sice výborně prospívá a je zdravý, ale paní doktorka nechce o jiném názoru ani slyšet, takže se ani neodvažuji jí říct, že jsem vegetariánka a že mu maso minimálně do tří let dávat nechci. Podobné názory už se sice čas od času objeví i v knihách některých odborníků na výživu, ale pouštět se s lékařkou do otevřeného sporu mi nepřipadá rozumné, takže zatím odpovídám radši jen vyhýbavě, ale i to je pro mě poměrně dost velký stres.

Ráda bych věděla, jak to řeší jiní rodiče vegetariáni. Myslím, že v západní Evropě je to naprosto běžný jev, ale tady je to zatím ještě neobvyklé, takže je těžké si své stanovisko prosadit. Budu ráda, když mi kdokoliv poradí, jak tuto situaci řešit, nebo když se se mnou podělí o svou zkušenost s vegetariánstvím u dítěte. Adresa je cmm@centrum.cz.

Miriam

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE