Diskuse: proč jsem se stal(a) vegetariánem(kou)

V minulém příspěvku psala Eliška o nepochopení a netoleranci ve společnosti. Mám stejné zkušenosti. Přestala jsem jíst maso v době, kdy jsem se odrazila ode dna a začala se snažit popojít svůj kousek na duchovní cestě.

Začala jsem vnímat, co lidé dělají zvířatům, než jim dovolí umřít. S pocity vlastní viny jsem si přečetla, jaké ekologické následky mají velkochovy. Zjistila jsem, že vyloučení masa pro mne znamená zvýšení vnímavosti k materiálním i nemateriálním dimensím každodennosti. Odešly ode mne potíže se žlučníkem a cholesterolem a celkově se zlepšil můj zdravotní stav a kondice. Mám všechny důvody k vegetariánství a snažím se je alespoň nenápadně zveřejňovat ve svém okolí, abych tak plíživě ovlivňovala své kolegy i blízké. I když nepatřím k agresívním propagátorům vegetariánství, setkávám se s nepochopením až s agresí masožroutů ve svém nejbližším okruhu.

A uvědomuji si přitom, že i já jsem byla kdysi taková, hluchá slepá a zabedněná, s občasným absťákem na steaky, že i já jsem říkala, že na řídké dokumenty o utrpení zvířat při trasportech se raději nekoukám, protože to je hrozné, a šla jsem si upéct kus vepřového. Jak moc je třeba zatřást s člověkem, aby otevřel oči ? Když jsem na to přišla já, mohou i jiní. Co pro to udělat ? Mám pocit bezmocnosti, ale nevzdávám se.

Eva

Příspěvky do diskuze "Proč jsem se stal vegetariánem" zasílejte ZDE