Diskuse: proč jsem se stal/la vegetariánem(kou)

Před dvěma roky jsem se dozvěděla o koni jménem Jonáš. Měl výborný původ a dobrou výkonnost na závodech. Jednoho dne však upadl a jeho kariéra jednoho z nejlepších sportovních koní v ČR zkončila. Zranění by bylo příliš nákladné pro jeho dřívějšího majitele a tak měl být prodán na jatka.Týden před prodejem jsme se s tatínkem a mojí trenérkou jeli na doporučení jednoho pána podívat.

Když jsem se mu podívala do očí spatřila jsem prosbu. Prosil abych si ho vzala a postarala se o jeho stáří. Uvědomila jsem si, že ve svém tak krutém životě toho zažil už dost a i když jsem věděla, že jeho léčba bude stát hodně peněz, odříkání, a odpovědnosti přesto jsem se rozhodla a vykoupila jsem ho za pár set korun. To jsem však ještě netušila jaký byl jeho majitel necitlivý a nesnesitelný člověk. Druhý den, když jsme si pro něj přijeli nám oznámil, že je Jonáš na cestě na jatka. Ihned jsme se za ním vypravili a pak nastalo největší drama v mém životě. Viděla jsem jak ty ubohá zvířata trpí, jak se bojí a modlí se aby to kruté už zkončilo. Za Jonáše jsme vyplatili další peníze a odvezli ho rychle domů. Následujíci dny byly pro nás nejtěžší. Ale i přec všechny nemoce a útrapy jsme se stali nejlepšími kamarády a i přes to, že je to pro někoho jen zvíře stal se naším právoplatným rodiným příslušníkem. Už rok jsem byla vegetariánka, ale tato zkušenost mě ještě více přesvědčila abych pokračovala ve veganství a snažila se všem živým tvorečkům pomoci. I když vím, že to není možné.

Tímto děkuji všem lidem, kteří se rozhodli nejíst zvířata a nezabíjet.Protože oni cítí bolest stejně jako my!!!

Jana

Jestli mi chcete napsat ozvěte se na jana.kopecek@seznam.cz