zpět na další příspěvky |
Diskuse: proč jsem se stal/la vegetariánem(kou) Josefovi neboj, nikdo tě k chocholouškovi nepošle. Vegetariánství versus veganství - to je dost obtížné vnitřní rozhodnutí každého člověka. Zkusím nastínit svůj osobní pohled. Samozřejmě, že když člověk přečte články veganů, tak vše vyzní jasně proti mléku, ale pokud bych přečetl článek fruitariána tak je volba zase jasná. Chci tím naznačit, že absolutní pravda prostě ať chceme či ne v tomto tématu není. Je to relativní - otázek je mnoho: je mým cílem 100procentní nedotčenost přírody mnou? Je v tomto světě možná absolutní ahimsa (nezabíjení)? jaký bude mít skutečný dopad, že nebudu pít mléko? co na to tělo? (pozorováním na sobě jsem zjistil že asi dva jogurty týdně jsou pro mne optimum-cítím se nejlépe)...hlavní věc je, že nechci jíst zabitá zvířata. Nejím ani vejce a pak nastává vnitřní debata o vlivech sekundárních, ale ta nemá konce. Srdci vadí každé zvíře co musí zemřít pro mou stravu, ať je to tele nebo myška. Citové argumenty jsou ve vlivech sekundárních zavádějící. Vegan je ještě o trochu ohleduplnější než vegetarián - to je fakt, ale o čistém štítu to není. Ani fruitarián pokud chce používat důsledné srdeční argumenty neusne v klidu. Jde o to, na jaký stupeň sebeoběti jedinec přistoupí. Budha to dotáhl nejdál- pár zrnek rýže denně, ale pak přistoupil na střední stezku. V krajích, co jsou pro mne vzorem ideálu(části indie)je po staletí ajurvédou a zkušenostmi držená laktovegetariánská strava. Mléko ne každý den.(určitě by lidem,co tak rádi ukazují na domnělou špatnost mléka prospělo krátké seznámení s ajurvédou). Mně skutečně pro nepití mléka nestačí nadšení propagátorů veganství -uznávám, že jsou typy lidí, kterým je veganství předurčeno tělesnou konstitucí, ale já vím ,že mezi ně nepatřím a jsem asi staromodní, když řeknu,že pokládám generace jogínů,rišijů a indických tvůrců ajurvédy co považují mléko za vzácný dar pro člověka, nejčistší potravinu společně s medem ,ovocem a rýží a také si jí váží a šetří s ní za fundovanější a objektivnější, než lidi, co tutéž potravinu představují jako něco, co v žaludku vytváří bílou odpornou břečku, v těle hleny a pod.Josefe, to nebylo na tebe, tvůj článek byl ok, ale narážím na jiné radikálnější vegany, co rádi odrazují od vegetariánství(a sekundárně i od veganství soudné lidi články typu "jak vypadá mléko v žaludku, pohádka o telátku , či mýtus o soucitném vegetariánství.) Fruitarián by mohl napsat"o myšce hrabošce. Či srnce na poli atd. osobně si více vážím třeba řádových sester co pomáhají kde mohou, i když jí maso, než lidí, co mají pocit, že jsou morálně čistší než okolí a tak si zkracují čas u compu a z nudy a pocitu osvěty píšou tyhle věci. Na závěr, myslím že je reálné dosáhnout toho, že najdeme v biofarmách nějaké uplatnění i pro býky v duchovních oblastech o nichž jsem mluvil je to normální tisíciletá praxe,(samozřejmě pak se musí mlékem šetřit a ne ho pít obden) je to určitě pravděpodobnější, než veganstvím zachránit byť jediné tele, u mléka totiž platí trochu jiné principy než u masa, ale nechci psát nějaký mýtus o soucitném veganství. Tento článek není proti veganství - jsou to jen mé vnitřní pocity - každý vegan má stejně dobré argumenty, jen bych rád, aby, když už rozebíráme věci sekundárního charakteru jsme byli objektivní a nevytrhávali věci z kontextu. Já vím, zní to tak jednoduše a krásně - budu vegan a telátka tím nemusí trpět - ale bohužel, tahle rovnice nefunguje. To co jsem napsal jsou jen podněty k hlubším úvahám, nelze to rozvádět do detailů - to by bylo na knihy. Držím palce veganům i vegetariánům s přáním pevného zdraví Honza - Mangalpuri P.S. asi tě Josefe zklamu, ale myslím, že to u nás v nejlepším dopadne jako v Haridváru. O větším rozšíření veganství dost pochybuji. |