Diskuse: proč jsem se stal/la vegetariánem(kou)

Dobrý den.

Cítím potřebu k tomu také něco dodat. Snad mě dobře pochopíte, i když jsem si vědom toho, že snadno mohu být označen jako fanatik na opačném konci názorového spektra, než je pan Klimeš.

Pan Klimeš má pravdu v tom, že kvůli našemu mléku musí jít kůzlata a telata na jatka. Krávy a kozy opravdu nedávají mléko bez mláďat. Je to stejné jako u lidí. A je pravdou, že to mléko, které konzumujeme, NENÍ z přebytků. Doporučuji nahlédnout např. do zákona o ekologickém zemědělství. Píše se v něm, že kůzlata a telata musí být u matky minimálně 45 dní (jestli se nepletu). V konvenčním zemědělství je to ještě kratší doba! Pak se prostě počítá s jejich odstavením. Protože případné přebytky by na komerční využití nestačily. A co s těmito kůzlaty a telaty? Inu realita je taková, že i biozemědělci je posílají na jatka. Takže pan Klimeš má v tomto pravdu - kvůli mléku se nejprve musí nová mláďata narodit a pak musí zemřít. Je to prostě tak. Stejně tak musí být zachován cyklus nové mládě cca 1x za rok, protože pak dojivost krav i koz klesá a mléko prý už není tak hodnotné.

S vajíčky je to asi z toho pohledu lepší, ale tam zase nutíme slepice k mnohem větším výkonům, než jaké by reálně v přírodě podávaly. Ony se kvůli nám vlastně "usnáší". (A krávy a kozy se "udojí".) To všechno jsem promýšlel a nakonec jsem se stal veganem. Ještě před několika roky jsem byl obhájcem lakto-ovo vegetariánství, ale postupně jsem došel k závěru, že dospělý člověk může být bez obav veganem a podle mého názoru je tento způsob stravy morálně čistší. Ale je to jen můj názor.

Už jsem slyšel podobné výtky i kvůli zelenině. My ji vlastně filozoficky vzato také zabíjíme předčasně. Zelenina je většinou dvouletá, kdežto my ji konzumujeme v prvním roce. Tento problém podle mě ale nevzniká u ovoce, plodové zeleniny (okurky, rajčata), u hlíz, obilí, ořechů apod. Tedy u plodů a semen obecně. (Tady je to poněkud podobné s vajíčky.) Tvrdí se, že člověk je fruktivor, tedy pojídač plodů. A to do sebe hezky zapadá. Jiná věc je, že člověk je dnes rozšířen po celé planetě, kdežto ideální podmínky pro svůj život má z tohoto úhlu pohledu vlastně jen v subtropickém pásu. Tam dozrávají plody více méně neustále, resp. min. 3x do roka.

Osobně si myslím, že budoucí generace vegetariánů se budou stále více zamýšlet právě nad těmito tématy. My jsme dnes někde na počátku. Pro nás je zásadní otázka "s masem nebo bez něj". Ale v budoucnu? Za nějaký ten rok se podle mě budou i naši vegetariáni stále více ptát např. zda byla zelenina vypěstována ekologickým, k přírodě pokorným a citlivým, způsobem nebo v "průmyslovém zemědělství". O což se už dnes snaží eko-zemědělci, bohužel, jak jsem se přesvědčil, většina českých vegetariánů ještě tak docela význam těchto snah nechápe.

Možná, že zanedlouho se budeme i tázat kterou rostlinu můžeme utrhnout a kdy. Tato otázka se týká např. i léčivých bylin. Přiznám se vám k jednomu mému soukromému šílenství. Začal jsem se totiž nad těmito otázkami zamýšlet a uvažovat o nich z hlediska rostlin a také jsem zkoušel s těmito rostlinami komunikovat. Nedivil bych se vám, kdyby jste mě teď posílali k psychiatrovi (klidně za ním půjdu, rád se setkávám se zajímavými lidmi). Výsledkem těchto mých úvah bylo, že v loňském roce jsme např. nenatrhali žádný podběl (podběly prostě nechtěly být utržené), nenatrhali jsme ani lipové květy a u černého bezu jsme počkali až na plody. U třezalky a divizny jsme otrhali jen některé květy, tak aby alespoň část z nich mohla na každé rostlině dozrát a dát semena. Jedině u kopřivy, sedmikrásky a meduňky jsme nenašli žádný problém. Ty se nechávaly utrhnout bez protestů. (Jak říkám, klidně k tomu psychiatrovi půjdu. :o)

Domnívám se tedy, že nejedení masa je pouze první krok. Pak se musí jít dál. Možná, že by na podobné výtky ohledně zabíjení mláďat a některých rostlin bylo moudré odpovídat takto: "Ano, máte pravdu, jsme si toho vědomi, ale zatím to neumíme lépe. Zatím jsme se rozhodli alespoň pro ten nejzásadnější krok - přestali jsme jíst maso. Tím jsme podle našeho názoru odstranili nejzásadnější problém ve vztahu lidí a zvířat. Ale jsme si vědomi toho, že to zdaleka nestačí. Že je potřeba jít dál. A my chceme postupně jít dál..."

Ostatní výhrady pana Klimeše jsou pochopitelně o něčem jiném, hlavně o špatných informacích. Jen bych chtěl podotknout k vitamínu D, že podle Američanů (PCRM) by mělo bohatě stačit to, co získáme ze slunce. Myslím, že uváděli, že stačí cca 3x týdně být na cca 30 minut venku. Pouze při dlouhodobě špatném počasí nebo v oblastech s nízkou intenzitou slunečního svitu je potřeba ho doplňovat uměle.

Přeji všem všechno dobré.

Josef Machytka

Praha