|
Historie
problému
Petice
k nápravě
|
|
Hodnocení
potřeby živin u dětí.
Posouzeni
stravování dětí ve WMŠ Božetěchova 15, Brno.
Výchozí
podklady:
Věk
dětí: 3 - 6 let
Strava:
hodnocení je provedeno na základě spotřebního koše (podle výdajek) v období
květen 1998 a novějších vědeckých poznatků o potřebě živin u dětí. Strava
byla tvořena převážně obilovinami, mléčnými výrobky a luštěninami. Bílkoviny
byly hrazeny z 50 % obilovinami, z 30 % mléčnými výrobky a z 20 % luštěninami.
Podíl ostatních potravin byl pro hodnocení bezvýznamný a byly používány
spíš jen na ochucování potravin.
Hodnocení
potřeby energie a bílkovin pro tuto věkovou skupinu dětí je provedeno podle
dnes mezinárodně uznávaných doporučení vypracovaných WHO (Energy and protein
requirements. Report of joint FAO/WHO/UNO, Expert Consultation. WHO, Technical
Report Series 724. WHO, Geneve 1985) s tím, že je vypočítána skutečná optimální
fyziologická potřeba.
Potřeba
energie:
Uvedená
publikace WHO používá pro výpočet potřeby energie u dětí do 10 let dva
způsoby. Uvedená potřeba energie v doporučení SZ č. 48/93 je založena na
výpočtu, který vychází z průměrného energetického příjmu dětí živených
běžnou stravou ve vyspělých státech a dětí z bohatých rodin v rozvojových
zemích. Tento skutečný energetický příjem je ještě zvýšen o 5 % pro tzv.
žádoucí úroveň fyzické aktivity. Takto stanovená energetická potřeba, která
je použita pro doporučení potřeby energie pro děti u nás, nevyjadřuje skutečnou
fyziologickou potřebu energie u dětí. Vyjadřuje obvyklý příjem energie
u dětí na stravě tzv. západního typu, v níž přibližně dvě třetiny energie
dodávají rafinované potraviny a z toho tuky tvoří 30 % energetické hodnoty
potravy (EHP). Tento typ stravy je z hlediska současných vědeckých poznatků
nesprávný a rizikový. Takového velkého energetického příjmu je možné dosáhnout
jen potravou s velkým podílem tuků a rafinovaných potravin. Taková strava
je deficitní na celou řadu jiných nesledovaných živin, jako nejvíce deficitní
prvek v těle lidí hořčík a dalších 8 stopových prvků i lecitin. Nadměrný
energetický příjem, mnoho tuku v potravě a nedostatek ochranných biologicky
aktivních látek z rostlinných potravin podporuje rozvoj aterosklerózy a
to již od dětského věku. U poloviny dětí ve věku 10-14 let jsou v západních
hospodářsky vyspělých státech při nekropsiích prokazovány tukové pláty
tvořící první stádia vývoje aterosklerózy. Strava tvořená převážně rafinovanými
potravinami s malým konzumem čerstvého ovoce a zeleniny významně přispívá
i k vývoji nádorových onemocnění, které se vyskytují stále v mladším věku.
Děti jsou ohroženy např. vznikem leukemie, jejiž incidence se snižuje až
o 90 % přirozenou stravou s pravidelným konzumem zeleniny (Epidemiology
of Diet and Cancer, M.J.Hill, atal. (eds), Ellis Horwood, 1994.
Uvedená
publikace WHO však doporučuje ještě druhý lepší způsob výpočtu potřeby
energie u dětí založený na objektivně stanoveném bazálním metabolismu u
dětí, průměrné tělesné hmotnosti, době aktivity a energii potřebné pro
růst.
Skutečná
optimální energetická potřeba u dětí ve věku 3 až 6 let je dána energií
bazálního metabolizmu (EBM), která kryje potřebu energie v době spánku,
zvýšenou o energii potřebnou pro lehkou aktivitu dítěte o 50% (faktor 1,5
- protože větší aktivita se u těchto dětí nedá předpokládat) a energii
pro růst, která činí 5 kcal na g váhového přírůstku. Pro tuto skupinu dětí
je průměrný váhový přírůstek 5,5 g za den (podle průměrného zvýšení hmotnosti
v uvedeném věku).
Výpočet
energie bazálního metabolizmu na den v kcal (podle str. 71, 92, 95, 96):
Věk
(roky) |
Prům.
těl. hmotnost (kg) |
Vzorec
pro výpočet EBM |
EBM |
Chlapci |
Dívky |
Chlapci |
Dívky |
Chlapci |
Dívky |
3 |
14,6 |
14,1 |
22,7xV+495
SD62 |
22,5xV+499
SD63 |
827 |
817 |
4 |
16,7 |
16,0 |
874 |
859 |
5 |
18,7 |
17,7 |
919 |
897 |
6 |
20,7 |
19,5 |
965 |
938 |
Průměrná
hodnota EBM: 887 |
Výpočet
skutečné potřeby energie na den u uvedené skupiny dětí (9,5 hodin spánek
a 14,5 hodin lehká aktivita):
0,4
x EBM + 0,6 x EBM x 1,5 + 5 x 5,5 = 1180 kcal na den
Větší
příjem energie než činí fyziologická potřeba není žádoucí protože podporuje
tloustnutí dětí a neumožňuje podávat dětem potřebnou zdravou stravu obsahující
dostatek všech potřebných živin a ochranných látek. Doporučených 1722 kcal
na den je možné považovat za zbytečně vysoké množství.
Potřeba
bílkovin
Hradit
dostatečně příjem bílkovin u dětí je sice žádoucí, ale není potřebné dodávat
větší množství bílkovin než je fyziologická potřeba, protože nadměrný příjem
bílkovin více zdraví škodí než prospívá. Větší podíl bílkovinných potravin
by byl nutně na úkor jiných potravin zabezpečujících dostatečný příjem
ostatních potřebných živin a ochranných látek Uvedená publikace WHO uvádí
výpočet fyziologické potřeby bílkovin u dětí vzhledem ke skutečné fyziologické
potřebě (str.137, 188).
Výpočet
potřeby bílkovin u dětí (g na den):
Věk
(roky) |
Průměrná tělesná
hmotnost ch+d (kg) |
Potřeba
bílkovin
g/den *) |
Koef. zvýšení
na biol. hodnotu |
Koef. zvýšení
na AK složení |
Skutečná
potřeba |
3 |
14,4 |
15,5 |
1,18 |
1,22 |
22,3 |
4 |
16,4 |
17,5 |
1,18 |
1,22 |
25,2 |
5 |
18,2 |
19,3 |
1,18 |
1,22 |
27,8 |
6 |
20,1 |
21,0 |
1,18 |
1,22 |
30,2 |
Průměr:
26,4 |
*)
v hodnotě stravitelnosti mléčné nebo vaječné bílkoviny
Průměrný
příjem bílkovin 26,4 g na dítě a den, hrazený uvedenou skladbou stravy,
je dostatečný a doporučených 66 g bílkovin na den, z toho 42 g živočišných,
neodpovídá fyziologické potřebě těchto dětí a navíc nadměrný příjem bílkovin
je více škodlivý než prospěšný.
Tuky
a kyselina linolová
Z
hlediska fyziologické potřeby je nutné dodat jen určité množství kyseliny
linolové. Doporučené množství 6 g (což odpovídá přibližně 12 g slunečnicového
nebo sójového oleje) je možné považovat za vhodné. Esenciální polynenasycené
mastné kyseliny zajistí téměř v dostatečném množství strava tvořená přirozenými
potravinami (jsou obsaženy např. v celozrnných obilovinách i luštěninách).
K doplnění příjmu esenciálních MK jsou vhodné uvedené kvalitní rostlinné
oleje, které obsahují obvykle 50-60 % kyseliny linolové. Za optimální,
z hlediska našich stravovacích zvyklostí je možné pro tyto děti považovat
okolo 20 % EHP tvořené tuky, tj.okolo 30 g na den. Doporučených 60 g je
již v oblasti škodlivosti.
Sacharidy
Komplexní
polysacharidy, tj. škrob provázený vlákninou v celozrnných obilovinách
a luštěninách mají tvořit základ stravy nejen pro dospělé, ale i pro děti.
Jejich celkové potřebné množství je dáno celkovou potřebou energie, zmenšené
o energii hrazenou tuky, tj. okolo 80 % EHP, protože není vhodné, aby bílkoviny
byly využívány jako zdroj energie. Jednoduché cukry nemusí být v potravě
obsaženy a pokud jsou, mají být v malém množství (pro tuto věkovou skupinu
5-10 g na den).
Vláknina
Je
důležitou složkou zdravé stravy pro zdravý vývoj střev, rozvoj fyziologické
střevní mikroflóry a odvádění škodlivých látek. Jemně rozemletá (v mouce)
nebo tepelně zpracovaná vláknina ztrácí svou fyzikální strukturu a je prakticky
neúčinná (Present Knowledge in Nutrition. The Nutrition Foundation, Inc.,
Washington, 1984). Podávaná strava obsahuje fyziologicky účinnější vlákninu.
Cholesterol
Spodní
hranici potřeby cholesterolu u dětí nad 3 roky i pro dospělé nelze prakticky
definovat, protože cholesterol se běžně v těle metabolicky vytváří podle
jeho potřeby. Možné je spíš definovat horní hranici z hlediska škodlivosti
jeho nadměrného příjmu. Obecně lze říci, že jeho menší příjem je příznivější.
Cholesterol je látka, která se snadno oxiduje vzdušným kyslíkem i při teplotách
do 20 °C na škodlivé hydroxidy a epoxidy, které se podílí na vzniku aterosklerózy.
Proto jsou z hlediska zdraví nepříznivé potraviny s vyšším obsahem cholesterolu
a zpracovávané delší dobu před jejich konzumem. K takovým potravinám patří
např. tučnější tvrdé i tavené sýry, tučnější zmražené mléčné výrobky apod.
Pro doporučené množství cholesterolu není žádný vědecký podklad.
Vápník
Potřeba
vápníku významně závisí na celkové skladbě stravy. Jeho potřebu zvyšuje
nadměrný obsah tuků, fosforu a soli v potravě. Doporučované dávky vápníku
v potravě v jednotlivých státech se velmi liší a bývají významně ovlivňovány
zájmy některých odvětví (jako mlékárenského průmyslu). Např. v Německu
bylo doporučováno 700 mg na den, v USA 800 mg a FAO/WHO jen 400-500 mg
na den. Při používané skladbě stravy je možné považovat 500 mg na den za
dostatečné množství. Zdraví a vývoj kostí u dětí závisí na celkově zdravé
stravě bohaté i na hořčík a na dostatečném pohybu na čerstvém vzduchu a
ne na nadměrném příjmu vápníku, který může zvyšovat deficit nedostatkového
hořčíku. Doporučených 930 mg vápníku na den je možné považovat za velmi
nadměrné množství, které je možné dosáhnout jen velkým podílem mléčných
výrobků.
Železo
Doporučených
11 mg železa na den je množství, které se normálně doporučuje pro dospělé
a je ho možné považovat za vysoké. Denní obrat železa činí u dospělých
1 mg, u dětí méně. To u dospělých zajišťuje uvedený příjem 11 mg na den.
Využitelnost železa z potravy závisí na skladbě stravy a nasycenosti organismu
železem. Vitamín C využitelnost zvyšuje. Doporučení FAO/WHO je 5-10 mg
na den. Můžeme tedy považovat za optimální příjem 7-8 mg na den. Nadměrný
příjem železa více škodí než prospívá.
Vitamín
A
Vitamín
A není nezbytnou složkou lidské stravy, protože si ho tělo dovede vytvářet
z karotenů. Jeho příjem potravou je však možné považovat za prospěšný.
Naopak nesmí se zapomínat také na potřebu příjmu karotenů, které vitamín
A nemůže nahradit. Obecně platí, že čím více vitamínu A nebo jeho provitamínu,
tím lépe pro zdraví. Jeho příjem může přesahovat dvakrát i třikrát uvedených
640 µg na den.
Vitamín
B1
Jeho
potřeba závisí na příjmu energie a odhaduje se na 0,5 mg na 1000 kcal.
Jeho příjem se může pohybovat nahoru od této základní hodnoty 2 až 3 krát
a platí, že více je lépe.Jeho ztráta přípravou činí 25-45 %.
Vitamín
B2
Platí
o něm totéž co je uvedeno o vitamínu B1.
Vitamín
B6
Potřeba
pyridoxinu je závislá na celkovém příjmu bílkovin. Velký příjem bílkovin
(2 g/kg hmotnosti) zvyšuje potřebu tohoto vitamínu o 100 % proti příjmu
1 g bílkovin/kg hmotnosti) (Miller L.T et al. J.Nutr. 1985, 115, 1663).
Část denní potřeba vitamínu B6 je hrazena produkcí pyridoxinu střevní mikroflórou.
Příjem 0,8-0,9 mg na den u této skupiny dětí je možné považovat za dostatečný.
Příjem vyšší není ke škodě ale ku prospěchu.
Vitamín
C
Z
hledisky fyziologické důležitosti tohoto vitamínu pro řadu funkcí v organismu,
včetně prevence aterosklerózy a nádorových onemocnění, je žádoucí jeho
co nejvyšší příjem v přirozené formě potravou. Doporučených 42 mg na den
je možné považovat za vhodné množství, i když 2-3x větší množství je ku
prospěchu. Jeho průměrná ztráta aktivní formy oxidací při klasické přípravě
stravy bývá značná a činí 50-55 %.
Vitamín
E
Jeho
potřeba významně závisí na množství a skladbě tuků. Jeho potřebu významně
zvyšuje mnoho tuků v potravě a velký obsah polynenasycených mastných kyselin.
Doporučené množství 8,7 mg tedy platí při současně doporučovaném množství
tuků. Při nižším obsahu tuků je přijatelné i menší množství tohoto vitamínu.
Obecně však platí, že čím je ho v potravě více, tím lépe a množství i několikanásobně
vyšší (30-40 mg) může být prospěšnější. Je však důležité uvést, že vitamín
E působí převážně jako antioxidant a při používání přirozených rostlinných
potravin je dodáváno několik dalších velmi prospěšných antioxidantů.
Závěr
Uvedené
doporučené dávky energie a jednotlivých živin je možné dosáhnout jen stravou,
která z hlediska současných vědeckých poznatků není zdaleka pro zdraví
dětí optimální. Tato strava obsahuje obvykle sledované živiny z hlediska
fyziologické potřeby v nadbytku a naopak obsahuje nedostatek mnoha dalších
důležitých živin.
11.2.1999 |
RNDr.
Ing. Pavel Stratil |
|