Diskuzn� f�rum | Vyhled�v�n�
Historie probl�mu

Petice k n�prav�
 

Hodnocen� pot�eby �ivin u d�t�.

Posouzeni stravov�n� d�t� ve WM� Bo�et�chova 15, Brno.

V�choz� podklady:
V�k d�t�: 3 - 6 let
Strava: hodnocen� je provedeno na z�klad� spot�ebn�ho ko�e (podle v�dajek) v obdob� kv�ten 1998 a nov�j��ch v�deck�ch poznatk� o pot�eb� �ivin u d�t�. Strava byla tvo�ena p�ev�n� obilovinami, ml��n�mi v�robky a lu�t�ninami. B�lkoviny byly hrazeny z 50 % obilovinami, z 30 % ml��n�mi v�robky a z 20 % lu�t�ninami. Pod�l ostatn�ch potravin byl pro hodnocen� bezv�znamn� a byly pou��v�ny sp� jen na ochucov�n� potravin.

Hodnocen� pot�eby energie a b�lkovin pro tuto v�kovou skupinu d�t� je provedeno podle dnes mezin�rodn� uzn�van�ch doporu�en� vypracovan�ch WHO (Energy and protein requirements. Report of joint FAO/WHO/UNO, Expert Consultation. WHO, Technical Report Series 724. WHO, Geneve 1985) s t�m, �e je vypo��t�na skute�n� optim�ln� fyziologick� pot�eba.

Pot�eba energie:
Uveden� publikace WHO pou��v� pro v�po�et pot�eby energie u d�t� do 10 let dva zp�soby. Uveden� pot�eba energie v doporu�en� SZ �. 48/93 je zalo�ena na v�po�tu, kter� vych�z� z pr�m�rn�ho energetick�ho p��jmu d�t� �iven�ch b�nou stravou ve vysp�l�ch st�tech a d�t� z bohat�ch rodin v rozvojov�ch zem�ch. Tento skute�n� energetick� p��jem je je�t� zv��en o 5 % pro tzv. ��douc� �rove� fyzick� aktivity. Takto stanoven� energetick� pot�eba, kter� je pou�ita pro doporu�en� pot�eby energie pro d�ti u n�s, nevyjad�uje skute�nou fyziologickou pot�ebu energie u d�t�. Vyjad�uje obvykl� p��jem energie u d�t� na strav� tzv. z�padn�ho typu, v n� p�ibli�n� dv� t�etiny energie dod�vaj� rafinovan� potraviny a z toho tuky tvo�� 30 % energetick� hodnoty potravy (EHP). Tento typ stravy je z hlediska sou�asn�ch v�deck�ch poznatk� nespr�vn� a rizikov�. Takov�ho velk�ho energetick�ho p��jmu je mo�n� dos�hnout jen potravou s velk�m pod�lem tuk� a rafinovan�ch potravin. Takov� strava je deficitn� na celou �adu jin�ch nesledovan�ch �ivin, jako nejv�ce deficitn� prvek v t�le lid� ho���k a dal��ch 8 stopov�ch prvk� i lecitin. Nadm�rn� energetick� p��jem, mnoho tuku v potrav� a nedostatek ochrann�ch biologicky aktivn�ch l�tek z rostlinn�ch potravin podporuje rozvoj ateroskler�zy a to ji� od d�tsk�ho v�ku. U poloviny d�t� ve v�ku 10-14 let jsou v z�padn�ch hospod��sky vysp�l�ch st�tech p�i nekropsi�ch prokazov�ny tukov� pl�ty tvo��c� prvn� st�dia v�voje ateroskler�zy. Strava tvo�en� p�ev�n� rafinovan�mi potravinami s mal�m konzumem �erstv�ho ovoce a zeleniny v�znamn� p�isp�v� i k v�voji n�dorov�ch onemocn�n�, kter� se vyskytuj� st�le v mlad��m v�ku. D�ti jsou ohro�eny nap�. vznikem leukemie, jeji� incidence se sni�uje a� o 90 % p�irozenou stravou s pravideln�m konzumem zeleniny (Epidemiology of Diet and Cancer, M.J.Hill, atal. (eds), Ellis Horwood, 1994.

Uveden� publikace WHO v�ak doporu�uje je�t� druh� lep�� zp�sob v�po�tu pot�eby energie u d�t� zalo�en� na objektivn� stanoven�m baz�ln�m metabolismu u d�t�, pr�m�rn� t�lesn� hmotnosti, dob� aktivity a energii pot�ebn� pro r�st.

Skute�n� optim�ln� energetick� pot�eba u d�t� ve v�ku 3 a� 6 let je d�na energi� baz�ln�ho metabolizmu (EBM), kter� kryje pot�ebu energie v dob� sp�nku, zv��enou o energii pot�ebnou pro lehkou aktivitu d�t�te o 50% (faktor 1,5 - proto�e v�t�� aktivita se u t�chto d�t� ned� p�edpokl�dat) a energii pro r�st, kter� �in� 5 kcal na g v�hov�ho p��r�stku. Pro tuto skupinu d�t� je pr�m�rn� v�hov� p��r�stek 5,5 g za den (podle pr�m�rn�ho zv��en� hmotnosti v uveden�m v�ku).

V�po�et energie baz�ln�ho metabolizmu na den v kcal (podle str. 71, 92, 95, 96):
V�k
(roky)
Pr�m. t�l. hmotnost (kg) Vzorec pro v�po�et EBM EBM
Chlapci D�vky Chlapci D�vky Chlapci D�vky
3 14,6 14,1 22,7xV+495 SD62 22,5xV+499 SD63 827 817
4 16,7 16,0 874 859
5 18,7 17,7 919 897
6 20,7 19,5 965 938
Pr�m�rn� hodnota EBM:  887

V�po�et skute�n� pot�eby energie na den u uveden� skupiny d�t� (9,5 hodin sp�nek a 14,5 hodin lehk� aktivita):

0,4 x EBM + 0,6 x EBM x 1,5 + 5 x 5,5 = 1180 kcal na den

V�t�� p��jem energie ne� �in� fyziologick� pot�eba nen� ��douc� proto�e podporuje tloustnut� d�t� a neumo��uje pod�vat d�tem pot�ebnou zdravou stravu obsahuj�c� dostatek v�ech pot�ebn�ch �ivin a ochrann�ch l�tek. Doporu�en�ch 1722 kcal na den je mo�n� pova�ovat za zbyte�n� vysok� mno�stv�.

Pot�eba b�lkovin
Hradit dostate�n� p��jem b�lkovin u d�t� je sice ��douc�, ale nen� pot�ebn� dod�vat v�t�� mno�stv� b�lkovin ne� je fyziologick� pot�eba, proto�e nadm�rn� p��jem b�lkovin v�ce zdrav� �kod� ne� prosp�v�. V�t�� pod�l b�lkovinn�ch potravin by byl nutn� na �kor jin�ch potravin zabezpe�uj�c�ch dostate�n� p��jem ostatn�ch pot�ebn�ch �ivin a ochrann�ch l�tek Uveden� publikace WHO uv�d� v�po�et fyziologick� pot�eby b�lkovin u d�t� vzhledem ke skute�n� fyziologick� pot�eb� (str.137, 188).

V�po�et pot�eby b�lkovin u d�t� (g na den):
V�k
(roky)
Pr�m�rn� t�lesn�
hmotnost ch+d (kg)
Pot�eba
b�lkovin
g/den *)
Koef. zv��en�
na biol. hodnotu
Koef. zv��en�
na AK slo�en�
Skute�n�
pot�eba
3 14,4 15,5 1,18 1,22 22,3
4 16,4 17,5 1,18 1,22 25,2
5 18,2 19,3 1,18 1,22 27,8
6 20,1 21,0 1,18 1,22 30,2
Pr�m�r: 26,4
*) v hodnot� stravitelnosti ml��n� nebo vaje�n� b�lkoviny

Pr�m�rn� p��jem b�lkovin 26,4 g na d�t� a den, hrazen� uvedenou skladbou stravy, je dostate�n� a doporu�en�ch 66 g b�lkovin na den, z toho 42 g �ivo�i�n�ch, neodpov�d� fyziologick� pot�eb� t�chto d�t� a nav�c nadm�rn� p��jem b�lkovin je v�ce �kodliv� ne� prosp�n�.

Tuky a kyselina linolov�
Z hlediska fyziologick� pot�eby je nutn� dodat jen ur�it� mno�stv� kyseliny linolov�. Doporu�en� mno�stv� 6 g (co� odpov�d� p�ibli�n� 12 g slune�nicov�ho nebo s�jov�ho oleje) je mo�n� pova�ovat za vhodn�. Esenci�ln� polynenasycen� mastn� kyseliny zajist� t�m�� v dostate�n�m mno�stv� strava tvo�en� p�irozen�mi potravinami (jsou obsa�eny nap�. v celozrnn�ch obilovin�ch i lu�t�nin�ch). K dopln�n� p��jmu esenci�ln�ch MK jsou vhodn� uveden� kvalitn� rostlinn� oleje, kter� obsahuj� obvykle 50-60 % kyseliny linolov�. Za optim�ln�, z hlediska na�ich stravovac�ch zvyklost� je mo�n� pro tyto d�ti pova�ovat okolo 20 % EHP tvo�en� tuky, tj.okolo 30 g na den. Doporu�en�ch 60 g je ji� v oblasti �kodlivosti.

Sacharidy
Komplexn� polysacharidy, tj. �krob prov�zen� vl�kninou v celozrnn�ch obilovin�ch a lu�t�nin�ch maj� tvo�it z�klad stravy nejen pro dosp�l�, ale i pro d�ti. Jejich celkov� pot�ebn� mno�stv� je d�no celkovou pot�ebou energie, zmen�en� o energii hrazenou tuky, tj. okolo 80 % EHP, proto�e nen� vhodn�, aby b�lkoviny byly vyu��v�ny jako zdroj energie. Jednoduch� cukry nemus� b�t v potrav� obsa�eny a pokud jsou, maj� b�t v mal�m mno�stv� (pro tuto v�kovou skupinu 5-10 g na den).

Vl�knina
Je d�le�itou slo�kou zdrav� stravy pro zdrav� v�voj st�ev, rozvoj fyziologick� st�evn� mikrofl�ry a odv�d�n� �kodliv�ch l�tek. Jemn� rozemlet� (v mouce) nebo tepeln� zpracovan� vl�knina ztr�c� svou fyzik�ln� strukturu a je prakticky ne��inn� (Present Knowledge in Nutrition. The Nutrition Foundation, Inc., Washington, 1984). Pod�van� strava obsahuje fyziologicky ��inn�j�� vl�kninu.

Cholesterol
Spodn� hranici pot�eby cholesterolu u d�t� nad 3 roky i pro dosp�l� nelze prakticky definovat, proto�e cholesterol se b�n� v t�le metabolicky vytv��� podle jeho pot�eby. Mo�n� je sp� definovat horn� hranici z hlediska �kodlivosti jeho nadm�rn�ho p��jmu. Obecn� lze ��ci, �e jeho men�� p��jem je p��zniv�j��. Cholesterol je l�tka, kter� se snadno oxiduje vzdu�n�m kysl�kem i p�i teplot�ch do 20 �C na �kodliv� hydroxidy a epoxidy, kter� se pod�l� na vzniku ateroskler�zy. Proto jsou z hlediska zdrav� nep��zniv� potraviny s vy���m obsahem cholesterolu a zpracov�van� del�� dobu p�ed jejich konzumem. K takov�m potravin�m pat�� nap�. tu�n�j�� tvrd� i taven� s�ry, tu�n�j�� zmra�en� ml��n� v�robky apod. Pro doporu�en� mno�stv� cholesterolu nen� ��dn� v�deck� podklad.

V�pn�k
Pot�eba v�pn�ku v�znamn� z�vis� na celkov� skladb� stravy. Jeho pot�ebu zvy�uje nadm�rn� obsah tuk�, fosforu a soli v potrav�. Doporu�ovan� d�vky v�pn�ku v potrav� v jednotliv�ch st�tech se velmi li�� a b�vaj� v�znamn� ovliv�ov�ny z�jmy n�kter�ch odv�tv� (jako ml�k�rensk�ho pr�myslu). Nap�. v N�mecku bylo doporu�ov�no 700 mg na den, v USA 800 mg a FAO/WHO jen 400-500 mg na den. P�i pou��van� skladb� stravy je mo�n� pova�ovat 500 mg na den za dostate�n� mno�stv�. Zdrav� a v�voj kost� u d�t� z�vis� na celkov� zdrav� strav� bohat� i na ho���k a na dostate�n�m pohybu na �erstv�m vzduchu a ne na nadm�rn�m p��jmu v�pn�ku, kter� m��e zvy�ovat deficit nedostatkov�ho ho���ku. Doporu�en�ch 930 mg v�pn�ku na den je mo�n� pova�ovat za velmi nadm�rn� mno�stv�, kter� je mo�n� dos�hnout jen velk�m pod�lem ml��n�ch v�robk�.

�elezo
Doporu�en�ch 11 mg �eleza na den je mno�stv�, kter� se norm�ln� doporu�uje pro dosp�l� a je ho mo�n� pova�ovat za vysok�. Denn� obrat �eleza �in� u dosp�l�ch 1 mg, u d�t� m�n�. To u dosp�l�ch zaji��uje uveden� p��jem 11 mg na den. Vyu�itelnost �eleza z potravy z�vis� na skladb� stravy a nasycenosti organismu �elezem. Vitam�n C vyu�itelnost zvy�uje. Doporu�en� FAO/WHO je 5-10 mg na den. M��eme tedy pova�ovat za optim�ln� p��jem 7-8 mg na den. Nadm�rn� p��jem �eleza v�ce �kod� ne� prosp�v�.

Vitam�n A
Vitam�n A nen� nezbytnou slo�kou lidsk� stravy, proto�e si ho t�lo dovede vytv��et z karoten�. Jeho p��jem potravou je v�ak mo�n� pova�ovat za prosp�n�. Naopak nesm� se zapom�nat tak� na pot�ebu p��jmu karoten�, kter� vitam�n A nem��e nahradit. Obecn� plat�, �e ��m v�ce vitam�nu A nebo jeho provitam�nu, t�m l�pe pro zdrav�. Jeho p��jem m��e p�esahovat dvakr�t i t�ikr�t uveden�ch 640 �g na den.

Vitam�n B1
Jeho pot�eba z�vis� na p��jmu energie a odhaduje se na 0,5 mg na 1000 kcal. Jeho p��jem se m��e pohybovat nahoru od t�to z�kladn� hodnoty 2 a� 3 kr�t a plat�, �e v�ce je l�pe.Jeho ztr�ta p��pravou �in� 25-45 %.

Vitam�n B2
Plat� o n�m tot� co je uvedeno o vitam�nu B1.

Vitam�n B6
Pot�eba pyridoxinu je z�visl� na celkov�m p��jmu b�lkovin. Velk� p��jem b�lkovin (2 g/kg hmotnosti) zvy�uje pot�ebu tohoto vitam�nu o 100 % proti p��jmu 1 g b�lkovin/kg hmotnosti) (Miller L.T et al. J.Nutr. 1985, 115, 1663). ��st denn� pot�eba vitam�nu B6 je hrazena produkc� pyridoxinu st�evn� mikrofl�rou. P��jem 0,8-0,9 mg na den u t�to skupiny d�t� je mo�n� pova�ovat za dostate�n�. P��jem vy��� nen� ke �kod� ale ku prosp�chu.

Vitam�n C
Z hledisky fyziologick� d�le�itosti tohoto vitam�nu pro �adu funkc� v organismu, v�etn� prevence ateroskler�zy a n�dorov�ch onemocn�n�, je ��douc� jeho co nejvy��� p��jem v p�irozen� form� potravou. Doporu�en�ch 42 mg na den je mo�n� pova�ovat za vhodn� mno�stv�, i kdy� 2-3x v�t�� mno�stv� je ku prosp�chu. Jeho pr�m�rn� ztr�ta aktivn� formy oxidac� p�i klasick� p��prav� stravy b�v� zna�n� a �in� 50-55 %.

Vitam�n E
Jeho pot�eba v�znamn� z�vis� na mno�stv� a skladb� tuk�. Jeho pot�ebu v�znamn� zvy�uje mnoho tuk� v potrav� a velk� obsah polynenasycen�ch mastn�ch kyselin. Doporu�en� mno�stv� 8,7 mg tedy plat� p�i sou�asn� doporu�ovan�m mno�stv� tuk�. P�i ni���m obsahu tuk� je p�ijateln� i men�� mno�stv� tohoto vitam�nu. Obecn� v�ak plat�, �e ��m je ho v potrav� v�ce, t�m l�pe a mno�stv� i n�kolikan�sobn� vy��� (30-40 mg) m��e b�t prosp�n�j��. Je v�ak d�le�it� uv�st, �e vitam�n E p�sob� p�ev�n� jako antioxidant a p�i pou��v�n� p�irozen�ch rostlinn�ch potravin je dod�v�no n�kolik dal��ch velmi prosp�n�ch antioxidant�.

Z�v�r
Uveden� doporu�en� d�vky energie a jednotliv�ch �ivin je mo�n� dos�hnout jen stravou, kter� z hlediska sou�asn�ch v�deck�ch poznatk� nen� zdaleka pro zdrav� d�t� optim�ln�. Tato strava obsahuje obvykle sledovan� �iviny z hlediska fyziologick� pot�eby v nadbytku a naopak obsahuje nedostatek mnoha dal��ch d�le�it�ch �ivin.
 
11.2.1999 RNDr. Ing. Pavel Stratil

 

alternativa
(c) 1999 www.alternativa.cz | Webmaster: one