receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitvegetarian.cz
vegetarian.cz
Zpět na vitamíny



Vitamín K

Vitamin K

Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, který je v játrech nutný pro syntézu bílkovin nezbytných ke srážení krve. Vitamin K je tedy antihemorrhagický (zabraňující krvácení) vitamin. Jeho nedostatek se projevuje při určitých nemocech zažívacího traktu nebo u předčasně narozených novorozeňat.

Zdroje vitaminu K

Existují dva zdroje vitaminu K:

Střevní bakterie. Střevní bakterie produkují vitamin K v množství, které plně pokrývá denní potřebu. Vysoké dávky antibiotik nebo jejich delší podávání mohou část těchto “přátelských” bakterií, které se normálně nacházejí ve střevě, zničit a vyvolat tak nedostatek vitaminu K.

Obsah vitaminu K v mikrogramech ve 100 g potravin:

Listy vodnice (tuřínu)

470

Brokolice

360

Zelí, kapusta

90

Hlávkový salát

35

Špenát

25

Zelený hrášek

15

 

Býčí játra

86

Sýr

33

Mléko

3,5

Vitamin K – denní potřeba:

Děti:

15-30 mikrogramů

Muži:

80 mikrogramů

Ženy:

65 mikrogramů

Těhotné ženy a kojící matky:

65 mikrogramů

Potraviny. V tomto případě se jedná o vnější zdroj. Vitamin K se vyskytuje zejména v zelenině, jako je tuřín, hlávkové zelí, kapusta, brukev a kedlubny.

Další vitaminy

Kromě již zmíněných vitaminů známe ještě asi dvacet látek, které v malých dávkách náš organismus nezbytně potřebuje, ale není schopen je syntetizovat. Všechny tyto látky se nacházejí v potravinách rostlinného původu a v nepatrném množství také v mléce, vejcích a v mase.

Niacin neboli faktor PP: niacin hraje podstatnou roli v chemických procesech, s jejichž pomocí využívají buňky energii z uhlohydrátů, tuků a bílkovin. Tento vitamin se nalézá v pivních kvasnicích, celozrnných obilovinách, ovoci, zelenině, burských oříšcích a v luštěninách (především v sóji).


Nedostatek niacinu způsobuje onemocnění známé jako pelagra, která se i dnes vyskytuje poměrně často v těch oblastech, kde bída nutí obyvatele konzumovat chudou a jednotvárnou stravu (např. na bázi kukuřice). Pelagra je nazývána také chorobou tří “d”: diarrhoea (průjem), dermatitida (zánět kůže) a demence (pomatenost).

Kyselina listová a foláty: Působí spolu s vitaminem B12 při tvorbě červených krvinek v kostní dřeni. Nedávno byl zjištěn jejich význam v těhotenství, protože jejich nedostatek, zejména v prvních měsících, způsobuje znetvoření plodu.

Denní potřeba představuje 200 mikrogramů pro děti a dospělé a 400 mikrogramů pro těhotné ženy.

Nachází se v mnoha rostlinách (název foláty je z latinského folium – list), takže vegetariánská výživa plně zajišťuje potřebnou denní dávku. Potraviny bohaté na kyselinu listovou a foláty jsou: špenát, chřest, hlávkový salát, čekanka, avokádo, banány, pomeranče a ořechy.

Přesto existují situace, které si žádají zvýšenou potřebu kyseliny listové a folátů – a pak je třeba věnovat zvláštní pozornost konzumaci dostatečného množství ovoce a zeleniny, zejména v syrovém stavu. Jedná se o následující situace:

Těhotěnství.

Při konzumaci alkoholických nápojů (alkohol působí proti účinkům kyseliny listové).

Při užívání určitých léků, zvláště barbiturátů proti epilepsii, a při protirakovinné chemoterapii.

Z knihy Vychutnej život
J.D. Pamplona Roger
Vydal Advent-Orion s.r.o. v edici ŽIVOT A ZDRAVÍ