Meloun - Vodní (Citrullus lanatus)

Název meloun pochází z řečtiny, znamená "velké jablko". Jestliže jíme meloun, je dobře ostatní potraviny vynechat a nasytit se libovolným množstvím melounu. Melounů je mnoho typů, lze je rozdělit podle tvaru a barvy. Třebaže je lidé většinou pokládají za ovoce, u nás je zařazujeme do zeleniny plodové. Patří do čeledi tykvovitých, podobně jako okurky nebo tykve. Dělí na dvě hlavní skupiny: vodní melouny a cukrové melouny. Oba druhy se pěstují ve všech teplejších zemích po celém světě. Zejména k vyklíčení potřebují velmi teplé podnebí.

První chutné plody pěstovali již v době před čtyřmi tisíci let Peršané. Z východní Indie se plody dostaly do Evropy přes Itálii, kde se jejich vyobrazení vyskytuje například na kresbách v Pompejích. Když v roce 1495 francouzský král Karel VIII. dobyl při svém italském tažení Neapol, přivezl odtud do své vlasti mezi jiným i cukrové melouny, které se potom pěstovaly převážně v zahradách zámku Cantaluppe. K nám se dovážejí většinou z Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Izraele.

Meloun vodní je u nás oblíbenější. Vodní melouny pocházejí především ze stepí středo a jihoafrických. Mají tmavě zelenou slupku a živě červenou vodnatou dužinu s černými jadérky rozmístěnými v celé dužině (nejsou tedy soustředěny uprostřed melounu jako u cukrových druhů). Vodní melouny dosahují váhy až 15 kg, ale nejkvalitnější a nejchutnější bývají plody o váze kolem 2 kg.

Vodní meloun pochází z Afriky, je zvláště osvěžující proto, že obsahuje 91% vody. Tento druh se pěstuje převážně v tropických zemích. Dužina je křehká, energetická hodnota 100 gramů dužiny odpovídá 35 kilokaloriím.

Vodní meloun je u nás k dostání od léta do začátku podzimu a není drahý. Je kulatý nebo podlouhlý, za plné zralosti má slupku sytě zelenou nebo zelenošedou, naspodu někdy žlutou. Ve Francii se podařilo vyšlechtit vodní melouny bez semen, pěstuje se jich však zatím jen malé množství.

Všechny druhy melounových šťáv jsou mimořádně prospěšné, zvláště chceme-li se podrobit dietní kúře. Obsah vody v melounech se pohybuje mezi 90 až 93% a je závislý na druhu melounu. Melounové šťávy jsou bohaté na sodík a poměr alkalických prvků ke kyselým je 3 : 1. Obsahují malé množství lehce stravitelné celulózy. Pro svůj močopudný účinek jsou zvláště vhodné při ledvinových poruchách. V některých případech je vhodné přidat k melounové šťávě malé množství citronové šťávy, ale nemá se přidávat cukr nebo sůl, to platí všeobecně o všech druzích melounů