Desatero domácí ekologie

Autoři: Aleš Máchal a Mojmír Vlašín

Potravní řetězce (tj. Kdo či co je v přírodě komu potravou) jsou jedním ze základních ekologických vztahů. Jak pravil lapidárně jeden z brněnských ochránců přírody, v "přírodě jde zkrátka všechno přes žrádlo." A je to pravda. Jiný významný filozof, tentokrát Japonec, řekl: "Člověk je to, co jí." A to je taky pravda. Jedenkrát za sedm let se v člověku vymění všechny buňky s výjimkou nervového systému. Ale i ten je jednoznačně ovlivňován konzumovanou potravou.

Důvody, proč se zabývat svojí vlastní potravou (či potravou svých blízkých) jsou v podstatě dva: využíváním potravin člověk výrazně ovlivňuje přírodní zdroje i zdraví a krásu krajiny (zemědělství je u nás největším znečišťovatelem vody, ve světě má na svědomí vznik obrovské rozlohy pouští), výběrem, přípravou a konzumováním potravy člověk významným způsobem ovlivňuje své zdraví. Světová zdravotnická organizace uvádí, že ze 60%, zatímco ostatní vlivy jako duševní pohoda, lékařská péče, znečištěné ovzduší zůstávají hluboko vzadu.

Změňme tedy své potravní návyky. Jezme vždy v sedě, v klidu, (a nebo alespoň neřešme při jídle vážnější problémy), jezme pomalu a pořádně žvýkejme. Pokud nemáme klid a pohodu k jídlu, raději nejíme, jenom pijeme. Hodinu před těžkou prací nejíme. Indové říkají: "Kdo sytý štve se, nedožije roku." Jednou měsíčně je dobré provést celodenní hladovku! Žaludek si odpočine a pročistí se tělo.

Ne každý má sílu tyto základní změny ve svých zvyklostech uskutečnit a nebo jít dokonce dál. Spojme se tedy s jinými, kteří mají s námi společné cíle. Postupujeme pomalu, neboť pomalejší postupy přinášejí většinou stabilnější a trvalejší výsledky. Pokud sejdete z cesty, neberte to tragicky a zase se vraťte. Lidstvo už se živí špatně několik generací, takže okamžitá náprava u jedince není moc pravděpodobná. Mnoho zaručených diet má spíše obchodní účel a jiné zase mají charakter léčebného postupu. Nelze je tedy obecně doporučit. Tak jako všichni nemohou nosit boty číslo 10 (které mně sedí nejlépe), nemůžou všichni mít stejnou stravu. To, co jednomu prospívá, jinému škodí. Žebříček hodnocení potravin je u různých autorů různý. Jiné hledisko má potravinář, jiné hygienik, lidový léčitel, jogín, makrobiotik či krajinný ekolog. Uvádíme zde tedy ty rady a návrhy,na kterých se shoduje většina z těchto názorových skupin a jsou víceméně přátelské k přírodě. Jsou určeny pro zdravé dospělé osoby.

Zcela zavrhneme jedovatiny, kterým říkáme pět hnusů fialových:

uzeniny všeho druhu

rychlosoli, glutamát sodný a jiné chemické vymyšlenosti

chemická potravinářská barviva (např. v sodovkách)

potraviny mikrobiálně znečistěné (plesnivé, nahnilé, nakyslé) kromě těch, kde je tento proces žádoucí (plísňový sýr, kyselé mléko, jogurty apod.) Zejména se vyvarujeme potravin, které jsou kontaminovány plísní Aspergilum, jež vylučuje tzv. aflatoxin, což je velmi silný jed. Najdeme ji na burácích, ale i na kakau, sušeném mléku a podobně, zejména, když je necháme ve vlhku.

potraviny přirozeně toxické (některé houby plody).

Některé potraviny ve větším množství škodí, je třeba je omezovat a nahrazovat - zejména tzv, pět bílých zel:

sůl - ve větším množství jed, zvyšuje krevní tlak, možno nahradit mořskou solí, která má optimální složení. Syrová jídla není třeba solit vůbec. Hned ze začátku omezíme solení všeho na polovinu.

rafinovaný cukr - škodí chrupu, při metabolismu odčerpává vápník a vitamíny. Možno nahradit medem, nečištěným třtinovým cukrem,ovocným cukrem, v pečivu hrozinkami, mrkví, sušeným ovocem.

bílá mouka je zbavena všech vitamínů a vlákniny, způsobuje zácpy a špatné trávení. Možno nahradit celozrnnou moukou, žitnou moukou, pohankou, vločkami, kukuřicí, špaldovou moukou, amarantovou moukou.

mléko - kravské mléko je kaseinového typu, a je proto pro člověka hůře stravitelné než lidské nebo třeba koňské, které je albuminového typu. Obsahuje také množství tuku. Konzumaci syrového mléka je dobré omezit a zaměřit se na kvašené výrobky, čerstvé sýry apod.

ztužený tuk i živočišný tuk - hydrogenací rostlinných olejů dochází k jejich denaturaci (nasycování mastných kyselin). Používáme naturální rostlinné oleje: slunečnicový, sojový, olivový apod. nebo přepuštěné kravské máslo, které má jinou chemickou strukturu příznivou pro tělo.

Mnohé potraviny lze omezovat tak, že je budeme brát spíše jako dochucovadla využívaná pouze občas a v menším množství ke zpestření jídla, a nikoliv jako samostatné pokrmy:

maso - jezme třeba jen dvakrát týdně nebo raději vůbec ne. Obsahuje velké množství cizorodých látek a způsobuje potíže v trávení, zácpy a následně i rakovinu.

smažená jídla jezme nejvýše jednou týdně, zkusme se obejít bez fritovaných výrobků (brambůrky, hranolky apod.) Milujme svůj žlučník.

alkohol - omezme na co nejstřídmější konzumaci.

káva - omezit její spotřebu není pro mnohé z nás snadné, rozumné však je vystačit s jedním hrníčkem denně, pokud možno kávy překapávané s mlékem nebo smetanou, protože drobné částečky v turecké kávě mohou způsobovat zažívací potíže.

konzervy - (v plechu i ve skle) omezme na naprosté minimum. Pokud nemáme vyhnutí, dáváme přednost výrobkům konzervovaným sterilací a ve skle. Snažíme se jíst čerstvé potraviny.

vejce - jíme maximálně jedenkrát týdně, starší lidé jedenkrát měsíčně, obsahují mnoho cholesterolu, pro lidské tělo škodlivé hormony a velice rychle podléhají zkáze. (křepelčí vajíčka jsou lepší). Lze je při pečení nahradit mlékem a sojovou moukou.

Na pečení používáme raději elektrickou troubu nebo remosku. Mikrovlnná trouba je výrazným zrychlením a zjednodušením přípravy u mnoha pokrmů, mj. Také šetří energii. Je však zdrojem mikrovlnného záření. Vybírejme proto při koupi ty modely, které jsou dobře odstíněny od elektromagnetického smogu - je to na nich obvykle uvedeno.

Vejce, sýr a maso - pokud je konzumujeme, snažíme se kupovat je od drobných chovatelů a z alternativních hospodářství - pomáháme likvidovat bezohledné a kruté velkochovy, podporujeme alternativní zemědělství a navíc - domácké produkty jsou ve většině mnohem zdravější. Když mléko, pak tedy raději do skla nebo do konvičky.

Je třeba stále se zajímat o kvalitu potravin, které konzumujeme. Některé potraviny jsou nevhodné svou podstatou, jiné však vysokým obsahem cizorodých látek.

Kupujeme potraviny co nejméně potravinářsky zpracované, chleba vcelku (krájený rychle osychá a přidávají se do něj konzervační látky).

Potraviny s dlouhou záruční lhůtou jsou podezřelé - jsou obvykle chemicky konzervované. Za nejlepší způsob konzervace považujeme mrazení nebo sušení.

Konzumujeme především celozrnné pečivo, pokrmy z obilí, natural rýži, ovesné vločky, kroupy, pohanku, luštěniny, zeleninu jak syrovou tak vařenou, dušenou, oříšky, semínka, ovoce.

Jezme více květáku, kapusty,zelí a další zeleniny. Vědecké studie ukázaly, že právě tyto druhy působí proti rakovině žaludku, střev a plic.

Přidejme si do stravy více vlákniny, tedy látek, které zcela přirozeným způsobem na sebe vážou škodliviny a odvádějí je z těla. Vláknina se vyskytuje zejména v ovoci, zelenině, obilovinách a luštěninách. Takové obohacení stravy významně snižuje riziko rakoviny tlustého střeva.

Nepřejídejme se. Zkusme se přidržet tvrdého, ale ekologicky i výživově správného hesla: "jezme jen, když máme hlad, ne když máme chuť." Nebo jak říkají jogíni: "Nežijeme proto, abychom jedli,ale jíme proto, abychom žili."

Zní to neuvěřitelně, ale snížením konzumace masa na 60 kg na osobu za rok (což je pořád víc, než je doporučená dávka) se ušetří 400 tisíc hektarů orné půdy, na které se dá potom pěstovat zelenina, řepka na bionaftu, len na látky a nebo tam vysadit tolik potřebný les.

Právě potravou jsme a vždy budeme na přírodu velice úzce vázáni. Úcta ke chlebu jako daru božímu snad pramenila právě z tušení tohoto vztahu. Dnešní neúcta k potravinám je způsobena nejen jejich relativně nízkými cenami, ale neúctou k základním životním hodnotám. Proto se snažíme potravinami neplýtvat, kupovat je, pokud možno, od přímých výrobců (zemědělců, zahradníků), aby se i tímto způsobem vztah mezi námi a přírodou stal bezprostřednějším. Firmy a organizace, které bohatnou z plýtvání potravinami (Mac Donald aj.) nebo které "vyrábějí" potraviny z týraných zvířat (např. Velkokapacitní drůbežárny) bojkotujeme.

Potraviny, které nám zbudou - tvrdý chleba, housky apod. se prvořadě snažíme poskytnout těm, kteří chovají domácí zvířata.

Zdraví

Tisíce "zaručených receptů" na zachování či dokonce náhlé navrácení zdraví víceméně zklamaly. Přesto se objevují další šarlatáni, kazatelé, misionáři a vizionáři, léčitelé s kyvadélkem i bez. Přicházejí-li, aby se pokoušeli dodávat lidem to, co jim opravdu dodat mohou - totiž sebedůvěru, úctu k životu, sebekázeň, chuť a vůli na sobě pracovat - pak jsou vítáni. Pořádají-li však hromadné seance za tučné vstupné, pak je asi dobré mít se před nimi na pozoru. Také tato kapitolka pochopitelně nepřináší žádné bombastické triky, kterak rychle a zdravě zeštíhlet ani jak uhranout sousedovu kozu. Chceme se jen podělit o některé vyzkoušené náměty, jak žít zdravěji, o trošku spokojeněji a jak se bránit běžným nemocněním.

V prvé řadě si dovolíme propagovat omezování spotřeby léčiv připravovaných farmaceutickým průmyslem. Nikoliv jen kvůli tomu, že už nejsou bezplatná, ale především proto, že mnohé dosavadní obyčeje shledáváme jako nesprávné. Např. Příliš častá spotřeba syntetických léčiv mnohdy znamená zbytečnou zátěž lidského organismu a způsob léčby se snadno stává neúčinný, zchoulostivující a konec konců i velmi nehospodárný. Nehledě na to, že zde existuje nebezpečí návyku. Nevyžadujeme proto po svém lékaři např. Mezi lidmi dosud tolik oblíbený všelék - antibiotika. Po obligátní tabletce proti bolestem hlavy saháme, až selžou přirozenější způsoby, např. Pobyt na čerstvějším povětří, zvýšený příjem tekutin konzumací opravdu pitné a ničím neslazené vody. K osvědčené prevenci bolestí hlavy patří také pravidelné procvičování krční páteře a souvisejícího svalstva.

Epidemiím chřipkových infekčních viróz často podléhají i otužilci. Přesto se snažíme nezanedbávat protichřipkovou prevenci soustavným otužováním, saunováním, ranním cvičením na čerstvém vzduchu. Chřipce a nachlazeninám se snažíme předcházet pozitivním myšlením (moje tělo je odolné), pojídáním syrové cibule, zelí syrového i kysaného, citrónů. A kdo může bez rizika podráždění žlučníku či slinivky sníst jeden nebo dva stroužky syrového česneku (např, spolu s jablkem), má vyhráno. Také si v případě nachlazení můžeme asi 10 minut svařit pár hřebíčků, trochu zázvoru, špetku černého pepře a kmín v asi 1 litru vody, pak necháme zchládnout a přidáme citrón a med. Účinek je ohromný.

Voňavé domácí bylinkové čaje z maliní, jahodí a ostružiní, lipového a bezového květu, hluchavky,meduňky, řepíku,jitrocele, divizny,podbělu,máty, yzopu,mateřídoušky, šípků, dobromysli (a desítek dalších bylinek) podporují svěžest těla i ducha. A šetří cukr, neboť většina z nich je chutná i bez oslazení. A když už jsme u čajů, lidé chybují nízkým přísunem tekutin - mělo by to být alespoň dva litry denně.

Každodenní koupání v plné vaně horké vody si troufáme označit za zbytečný zlozvyk. Spotřeba čím dál vzácnější vody (a energie na její ohřev) je nehorázně vysoká. Také naší kůži každodenní máchání ve vodě zrovna neprospívá. Vanu teplé vody si tedy dopřejeme raději jen v situacích, kdy jsme nedobrovolně vymrzli třeba při čekání na autobus uvízlý v lavině. Zbývající potřebu koupání řešíme krátkým sprchováním, při kterém si zkoušíme všemi póry vnímat onen slastný pocit, kterak dosavadní únava rychle opouští tělo.

K mytí je nejvhodnější obyčejné mýdlo (např. Tzv. mýdlo s jelenem), často však vystačíme s pouhým spláchnutím potu a prachu rychlou vlažnou sprchou. Vlasy bychom raději neměli umývat o mnoho častěji než jednou za týden, určitě však ne častěji než jednou za tři dny. Nemusí vždy platit, že čím je šampón pěnivější a voňavější, tím je i účinnější. Ke koupi je dnes už dostatek šampónů a kondicionérů rostlinného původu . a ty jsou nám určitě milejší. Chemické toaletní přípravky (voňavky, pomády, líčidla apod.) je lépe nepotřebovat. Jsou přece příjemnější a přirozenější způsoby, jak docílit červených tvářiček.

Pravidelnost v čištění zubů (ráno, event. po každém jídle a pře ulehnutím) je pravděpodobně mnohem důležitější než množství použité pasty. Doporučovat značku zubní pasty v době záplavy reklam si teď netroufají ani samotní zubaři. Avšak jeden výrobek si přece jen dovolíme uvést - ve stínu západních zázraků typu Senzodynu a Blend-a-medu je trochu neprávem přehlížen Elmex, kvalitní pasta domácí výroby obsahující aminfluorid podle švýcarského patentu. A hlavně příliš nemlsejte, protože cukr jde do krve a odebírá vám vápník z těla.

Normální je nekouřit. Žádejte od kuřáků, aby ve společnosti nekuřáků ovládali svou vášeň. To by měla být dnes už samozřejmost. Vždyť čerstvý svěží vzduch je tak báječný!

Pro dobrý spánek je možné doporučit chladnější, dobře větranou místnost, k příjemnému zvlhčení vzduchu v ložnici napomůže i mokrý ručník zavěšený v prostoru. Je dobré uléhat v pravidelnou hodinu, nejlépe kolem desáté večer, a vypracovat si vlastní systém relaxačních cvičení pro uvolnění napětí před usnutím.Při přetížení občas neuškodí bylinkový čaj, ve kterém smísíme podle odborných doporučení ve správném poměru dobromysl, levanduli, chmel, kozlík, třezalku, anděliku atd. Ani u bylinek však není dobré dávkování přehánět a pít tyto čaje mnoho dnů po sobě. K sedativům saháme až v případech, kdy není vyhnutí. Přejeme vám jich však co nejméně. Osvědčenými recepty našich babiček jsou bylinkové polštářky. Sušené bylinky zabalíme do gázy a vložíme do povlaku polštáře. Pro klidné spaní je vhodná třeba tato směs: bazalka, majoránka, koriandr, rozmarýn, kopr, máta peprná, levandule a tymián. To samozřejmě neplatí pro alergiky.

Dosud nedoceňovanými dary z přírodní lékárny jsou bylinkové masti. Taková kostivalová mast na rány, zhmožděniny a jiné bolístky pomáhá doopravdy báječně - kdo poznal na sobě, může potvrdit. Nebo diviznová mast na hemeroidy - i ta určitě stojí za vyzkoušení.

Nespotřebované léky se snažíme vrátit v lékárnách. V Brně a některých dalších městech je již běžný sběr léků do speciálních kontejnerů v lékárnách. Hromadění léků v domácnostech "do zásoby" je nesprávné také proto, že mnohé z nich časem ztrácejí účinnost a užité po stanovené době mohou pacientovi i uškodit.

Ostych před netradičními léčebně preventivními metodami bychom měli ve vlastním zájmu ztratit. Masáže, akupresura, akupunktura, jóga a podobné postupy používán s lékařským doporučením mohou mnohdy pomoci více než chemoterapie.

Kritický stav znečištění životního prostředí nejrůznějšími exhalacemi už většinou všichni bereme vážně. Málo pozornosti však dosud věnujeme znečištění prostředí hlukem a vibracemi. Pamětlivi poznání, že i hluk může živým organismům škodit, pouštíme hudbu bez nadbytečných decibelů. Z úcty k bližním je mnohdy lepší pouštět si muziku do sluchátek. Hlučné spotřebiče zapínáme raději jen mezi 10. až 18. hodinou. Sousedovic rodinka s miminkem bude ráda, že nebydlí vedle ignorantů.

Bez výběrové sledování televize, zvané též zírání do bedny, považujeme s prominutím za příšerné mrhání časem. A navíc dálkové ovládání ještě umocňuje požírací účinek televizoru na náš volný čas, o nástrahách videa a hlavně počítačových her nemluvě. Všeho s mírou, všeho do času - praví staletá zkušenost.

Zkusme si doma zavést pravidelný "den bez televize", který věnujeme hrám a povídání si s dětmi. Pokud o to ony ještě stojí, je dobře. Tak jako tak se nejrůznějšími způsoby snažíme podporovat a rozvíjet tvořivost v dětech i v nás samotných, bráníme se být jen pasívními konzumenty zahlcovanými velkoplošným působením častokrát přihlouplých reklam a filmového násilí vydávaného za kulturu. Vždyť se na to dívají naše děti!

Proti neurózám a přepracování se bráníme také hájením si svých "tabu-časů" (věnovaných např. Pravidelnému sportování, turistice, cvičení, poslechu kvalitní hudby, četbě nebo pobytu v sauně). Těchto životabudičových chvil se vzdáváme jen v krajních případech, a to velmi neradi.

Dopřáváme si co nejčastější kontakt s živou přírodou - v lese, na louce, u řeky je vždy něco k vidění a k naslouchání. Zde se můžeme v kterémkoliv věku učit vnímat krásu a mnohotvárnost přírody všemi smysly. Krásu květin však ukládáme raději do svého srdce než do vázy.

K nestresové pohodě na pracovišti by měl přispívat každý. Legrace a z ní vyplývající dobrá nálada jsou nenahraditelné. Smích a dobré slovo léčí. U sedavých zaměstnání nezapomínáme na dobré větrání, občasné protáhnutí a chvilkovou relaxaci.

Jak říká jeden známý podnikatel: "Hřbitovy jsou plné nepostradatelných lidí ..."