| | |
|
|
|
Jedy v potravinách: Díl 2. - Aspartam (E951) 
Jistě vás v této souvislosti někdy napadlo, jak je možné, že takové potraviny, byť kolikrát neúměrně sladké, neobsahují ani špetku tradičního cukru? Není velkým tajemstvím, že toto potravinářské "kouzlo" není ani tak dílkem všemocné matičky přírody, ale z velké části vychází z vědeckých laboratoří světových farmaceutických firem. Co jsou umělá sladidla Umělá náhradní sladidla jsou náhražkami cukru, které mají větší chuťový efekt než cukr, ale obvykle obsahují menší množství potravinové energie. Mezi nejznámější umělá sladidla patří sacharin, cyklamát a aspartam. K čemu slouží výrobcům potravin Ve velké míře přispívají ke zvýraznění chuti, dodávají více laciných kalorií a zajišťují delší životnost na regálech. Hlavním přínosem jsou však nižší náklady spojené s výrobou příslušných potravin, neboť k dosažení sladké chuti je potřeba několikanásobně menší množství. Ačkoliv kontroverzní informace a kritika provází téměř bez výjimky všechna umělá sladidla, my se níže zaměříme jen na to nejvíce rozšířené - Aspartam. Jeho historii a používání od začátku doprovází značný rozruch, neboť aspartam může sloužit jako klasický příklad toho, jak silná potravinářská lobby dokáže úspěšně zlegalizovat používání něčeho, co se v minulosti opakovaně prokázalo být nebezpečné a zdravotně závadné. Co je Aspartam Je bílá krystalická sloučenina zhruba 200krát sladší než bílý cukr. Chuťově aspartam cukr skutečně připomíná, ovšem velká část konzumentů se schoduje na tom, že potraviny ochucené aspartamem mají spíše "chemickou" chuť a jsou až nepřirozeně sladké. V porovnání s tradičním cukrem se aspartam vyzdvihuje jednak pro svou nízkokalorickou hodnotu a také, že nezpůsobuje zubní kazy. Historie Aspartamu
Dalších 15 let se však společnosti G.D. Searle nedařílo americkým kongresem prosadit legalizaci používání aspartamu v potravinách. Vládní organizace FDA (food and drug administration) veškeré návrhy rezolutně odmítala, neboť četné vědecké studie poukazovaly na škodlivost aspartamu především pak na jeho karcinogenní vlastnosti. Jednoznačným rozhodnutím rady FDA se rozhodně nelze divit. Stačí se jen podívat na to, z čeho se aspartam skládá. Molekulu aspartamu tvoří tři látky fenylalanín, kyselina asparagová a metanol. Ano, čtete správně m-e-t-a-n-o-l, neboli dřevní líh. Hořlavá, silně jedovatá látka, jejíž konzumace v dávce okolo 10ml přivádí slepotu a po 100ml se velmi pravděpodobně ocitnete mezi svatými. Po pozření se molekula metanolu rozštěpí na dvě jedovaté látky - formaldehyd a kyselinu formikovou. Formaldehyd je prvotřídní karcinogen, který přispívá k rychlé mutaci rakovinových buněk. Navzdory veškerým důkazům o nevhodnosti aspartamu pro lidskou konzumaci se nakonec podařilo firmě G.D. Searle jeho používání prosadit. Den po nástupu nového presidenta Reagana G.D. Searle opětovně zažádalo o legalizaci a v červenci 1981 pak nově dosazený komisař FDA Arthur Hull Hayes Jr. přispěl svým právem veta k legalizaci aspartamu v sušených potravinách. Později pak lobisté G.D. Searle zařídili jeho rozšíření jak do dalších potravinových skupin tak do ostatních částí světa. Kde ho najdete Aspartam dnes denně konzumuje přes 200 milionu lidí po celém světě. Najdete ho ve více než 6 000 výrobcích, ke kterým patří nealko nápoje, dezerty, čokolády, zmrzliny, žvýkačky bez cukru, sušenky, jogurty, pudinky a mnoho dalších. Negativní dopad na lidský organismus
Od roku 1990 se jen ve Spojených státech objevilo přes deset tisíc zákaznických stížností spotřebitelů, kterým častá konzumace produktů obsahující aspartam přivodila jistý stupeň přiotrávení. Nejčastějšími projevy lehčí otravy bývají svalové křeče, bolesti zad, bolesti hlavy, břišní křeče, obtížné dýchaní a zhrošený zrak. Dlouhodobé užívání pak často vede k neurologickým poruchám, srdečním potížím, závratím, depresím, rakovině a náhlé smrti. Zde je jen krátká ukázka vědeckých studií, které potvrzují negativní vliv aspartamu na naše zdraví Jak se mu vyhnout Zlaté pravidlo říká, že je nejlépe vyhýbat se všem potravinám s označením light, dietní, dia a bez cukru. Pokud si nějakou tu dia sušenku či dia limonádu přeci jen dopřát chcete, ujistěte se, že ve složení není uveden aspartam (E951), sacharin nebo cyklamát. Obecně pak dávejte spíše přednost sladidlům přírodního charakteru jako med, agavový syrup, javorový syrup, melasa, datle nebo stivia. Zajímavé odkazy: https://www.youtube.com V příštím dílu: Červené kouzlo baleného masa - Dusičnan sodný pro Vegetarian.cz Jan Brodský
| | |
Téměř každý z nás se do jisté míry pokouší dělat alepsoň něco pro své zdraví. S různými dietami, stravovacími režimy a typy životospráv se v poslední době tak říkajíc roztrhl pytel. Jedním z posledních hitů jsou režimy založené na "antisacharidové" filozofii alla dieta Dr. Atkinsona. V důsledku toho se do popředí zájmu spotřebitelů dostávají čím dál více potraviny a nápoje bez cukru a jiné "light" či "dia" výrobky.
Aspartam poprvé spatřil světlo světa ve Spojených státech v roce 1965. Při vývoji nových léků farmaceutické společnosti G.D. Searle si jeden z vědců nechtěně potřísnil ruku při překrystalyzovávání aspartamu z ethanolu. Když pak později stejnou ruku náhodě olízl, zaznamenal velmi sladkou chuť. Objevení aspartamu bylo oficiálně oznámeno veřejnosti v roce 1966. 
Doktorka Janet Starr Hull se ve své knize Sladký jed (Sweet poison) dělí o zajímavou osobní zkušenost. V roce 1991 u ní byla zjištěna Gravesova nemoc (autoimunitní onemocnění postihující štítnou žlázu). Později se však ukázalo, že ve skutečnosti šlo o otravu aspartamem s klasickými příznaky Gravesovi nemoci. Podobných případů bylo o té doby zaznamenáno celé plejády.